Před 44 lety zemřel Jan Palach, hořící vzpoura proti okupaci
Dnes je tomu přesně 44 let, co Jan Palach podlehl následkům těžkých popálenin. Mladý student pražské filozofické fakulty se upálil na protest proti sovětské okupaci a nastupující komunistické normalizaci. Svým hrdinstvím se nesmazatelně zapsal do historie.
Šokujícím činem, který se stal 16. ledna 1969 na Václavském náměstí v Praze, chtěl vyburcovat společnost z letargie. Těžkým popáleninám podlehl 19. ledna.
„Jako voják dovedu ocenit sebezapření i osobní statečnost Jana Palacha. Jako prezident i občan naší republiky však nemohu skrýt, že nesouhlasím s tím, aby se tímto způsobem vyjadřovaly politické postoje,“ reagoval na studentův protest prezident Československé socialistické republiky Ludvík Svoboda, který se v 70. letech podílel na normalizaci.
Pietního průvodu se po Palachově smrti v Praze zúčastnily desítky tisíc lidí. Komunisté následně jakékoliv zmínky o jeho činu tvrdě potlačovali.
Jeho příkladu v následujících dnech a týdnech následovali další tři lidé. Protestní sebevraždy tehdy hluboce otřásly veřejným míněním. K většímu odporu proti totalitnímu režimu ale společnost neprobudily.
„Zvolil dva poměrně jednoduché požadavky. Ten první by zrušení cenzury, tomu každý rozuměl. Ten druhý požadavek byl zákaz rozšiřování Zpráv. To byl takový plátek, který vydávaly okupační vojska,“ vysvětluje historik Petr Blažek.
Na šokující formu Palachova protestu ale podle jeho slov tehdy společnost nebyla připravena a s tichým pohřbem pohřbila i hrdinu. Palachovy požadavky tak nebyly naplněny.