Před 67 lety vyšli komunisté do ulic, o tři dny později následoval 'Vítězný únor'
Před 67 lety zbývalo už jen pár dní do komunistického puče. Předcházela mu vládní krize, kterou komunisté využili ve svůj prospěch. Právě 21. února uspořádali mohutnou demonstraci na pražském Staroměstském náměstí. Stupňovali tak atmosféru nátlaku a zastrašování.
Poté 25. února podlehl prezident Edvard Beneš nátlaku komunistů a přijal demise demokratických ministrů.
Současně podepsal návrh nové vlády Klementa Gottwalda, kde měli komunisté většinu. Následně přednesl Gottwald na Václavském náměstí známý projev:
„Právě se vracím z Hradu od prezidenta republiky. Dnes ráno jsem panu prezidentu republiky podal návrh na přijetí demise ministrů, kteří odstoupili 20. února tohoto roku. A současně jsem panu prezidentu navrhl seznam osob, kterými má býti vláda doplněna a rekonstruována. Mohu vám sdělit, že pan prezident všechny mé návrhy, přesně tak, jak byly podány, přijal.“
Před 67 lety demonstrovali na Staroměstském náměstí desetitisíce komunistů. O tři dny později následoval Vítězný únor. Téma pro Jana Hergeta
Proti revolučnímu puči protestovali studenti. Jejich průvod na Pražský hrad ale brutálně potlačili příslušníci Sboru národní bezpečnosti.
„Jediná naše zbraň byla vlajka a holé ruce, tak jsme zpívali hymnu. Začali jsme se s policií přetahovat. Několikrát se při hymně postavili do pozoru, trošku jsme je zatlačili. Po hymně nás zase zatlačili nazpátek. Nakonec veliteli policie došla trpělivost, tak dal pokyn: ‚Mlaťte je, vždyť je to reakce‘. Zfanatizovaná policie nás začala mlátit pažbami. Teklo dost krve,“ vzpomíná na zásah Zdeněk Boháč.
Stejně jako policie byly zfanatizovány i miliony obyčejných lidí, kteří oslavovali „vítězství dělnické třídy“. Předseda vlády Klement Gottwald je potřeboval získat na svoji stranu a neštítil se ani vědomých lží.
K nastolení totalitního režimu museli komunisté změnit ústavu. To se jim podařilo 9. května 1948.
Nová ústava zaručovala komunistické straně vedoucí úlohu v zemi. V praxi to znamenalo, že KSČ měla větší moc než vláda a parlament.
Ústavu ale odmítl podepsat prezident Edvard Beneš a abdikoval. V polovině června se ale stal novým československým prezidentem Klement Gottwald.
„Kdyby se to neodehrálo v únoru 1948, tak by se to odehrálo později,“ říká Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu
„Byl to dlouhodobý proces. Nedá se říci, že by to bylo nějaké překvapení, protože už od roku 1945, respektive od jednání v Moskvě, které vedl Edvard Beneš už před koncem války, bylo jasné, že republika bude zcela jiná než ta předcházející a že v této republice budou mít komunisté výrazně jinou a aktivnější roli. A od toho roku 1945 se aktivně snažili tajně podkopávat parlamentní demokracii v Československu,“ upozorňuje Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu.
Únorovým pučem odstartovala léta kruté komunistické totality, likvidace soukromého vlastnictví, kolektivizace zemědělství, perzekuce intelektuálů a politické procesy. V nich bylo nespravedlivě odsouzeno na 230 tisíc lidí.
