Před 68 lety uprchlo 76 spojeneckých letců ze zajetí. Včetně Čechů

Dnes si připomínáme legendární útěk 76 spojeneckých letců ze Saganu. V táboře pro zajaté důstojníky, který leží na území dnešního Polska, si vybudovali podzemní tunel, kterým v roce 1944 uprchli. Byli mezi nimi i tři Čechoslováci – Arnošt Valenta, Bedřich Dvořák a Ivo Tonder. Celá akce skončila tvrdou represí ze strany nacistů.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zajatecký tábor Stalag Luft III

Zajatecký tábor Stalag Luft III | Foto: I.W.M.

Zatímco Bedřich Dvořák patřil mezi špičkové táborové krejčí, kteří šili falešné uniformy a civilní obleky, Ivo Tonder jako jeden z nejaktivnějších razil tunel.

Arnošt Valenta se pak podílel na zpravodajské stránce. „Protože ovládal několik světových jazyků, vyzvídal na Němcích, získával od nich předlohy pro osobní doklady, mnohdy i za cenu toho, že je korumpoval nedostatkovým zbožím,“ vysvětluje historik Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem Ranního intervire na Radiožurnálu byl ředitel Muzea letecké bitvy nad Krušnohořím Jan Zdiarský

Příprav útěku se účastnili i další Češi. „Například někdejší náš dobrý přítel, pan generál Alois Šiška, se na útěku podílel tím, že odléval knoflíky tak, aby vypadaly civilně. To je informace, kterou jsme se dozvěděli od jeho manželky,“ doplňuje ředitel Muzea letecké bitvy nad Krušnohořím Jan Zdiarský.

Zajatci věnovali přípravám akce několik měsíců. Tunel se podle Zdiarského začal kopat v dubnu 1943 a v březnu 1944 byl otevřený. „Byl 110 metrů dlouhý a v desetimetrové hloubce. Jeho kopání, vyztužování stěn a všechny další přípravy v naprostém utajení před německými strážemi byly velmi komplikované.“

Jeden z největších útěků

Velký útěk z tábora v Saganu, dnešní polské Žagani, se řadí mezi největších útěky v historii druhé světové války. Zdiarský uvádí, že v táboře byli drženi sestřelení a zajatí letci sloužící zejména u RAF. Byli zde Britové, Češi, Poláci, Kanaďané, Australané, Francouzi, Belgičané i Američané.

„Ze 76 letců, kterým se podařilo uprchnout, zůstali po několika týdnech na svobodě pouze tři. Ostatní byli opět zadrženi a 50 z nich bylo na přímý Hitlerův rozkaz zavražděno gestapem,“ popisuje Jiří Rajlich dopad akce.

„V té době byly útěky velice časté a strašně zaměstnávaly nacistický bezpečnostní aparát. Nacisté chtěli pohrozit tím, že tak drakonicky zakročí proti tomuto velkému útěku. Tím dávali současně najevo, jak budou postupovat i nadále, a to i navzdory tomu, že naprosto prolamovali ženevskou konvenci o zacházení s válečnými zajatci,“ dodává.

V Mostě odhalí letcům pomník

68 let po útěku z tábora v Saganu dnes v Mostě odhalí pomník čtyřem válečným hrdinům, které nacisté dopadli na Liberecku. Dnes se tam dokonce vůbec poprvé sejdou jejich příbuzní z celého světa.

Jan Zdiarský upřesňuje, že dopadenými byli dva Australané, Brit a Polák. K odhalení jejich pomníku dojde podle něj i kvůli jeho muzejnímu kolegovi Michalu Dlouhému, který se prý útěku badatelsky dlouhou dobu věnuje:

„Přišel na myšlenku, že v Mostě pomník chybí, protože obdobný pomník je v Ostravě, kde byli zastřeleni dva muži z Velkého útěku. Projevil velkou touhu to napravit.“

Martin Mašek, Eva Rajlichová, Lucie Maňourová, Matěj Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme