Před 70 lety svedli parašutisté v kostele sv. Cyrila a Metoděje svůj poslední hrdinný boj

„Jsme Češi, nikdy se nevzdáme,“ volali parašutisté z krypty kostela v Resslově ulici v Praze, kde je před 70 lety obklíčili němečtí vojáci. Na stopu Jana Kubiše, Jozefa Gabčíka a dalších pěti statečných parašutistů přivedla gestapo zrada jejich druha Karla Čurdy. Hrdinný boj parašutistů připomene dnešní pietní vzpomínka, které se v Resslově ulici zúčastní nejvyšší státní činitelé v čele s prezidentem Václavem Klausem.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Na rozkaz gestapa museli pražští hasiči zaplavit kryptu kostela sv. Cyrila a Metoděje, ve které se skrývali výsadkáři po atentátu na Heydricha | Foto: z archívu Vojenského historického ústavu a Eduarda Stehlíka

Jan Kubiš, Jozef Gabčík, Jaroslav Švarc, Josef Valčík, Josef Bublík, Jan Hrubý a Adolf Opálka, to jsou jména sedmi parašutistů, kteří 18. června 1942 svedli v kostele sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici svůj poslední boj s německými okupanty. V kryptě chrámu se skrývali po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, který Kubiš s Gabčíkem spáchali 27. května.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž Jaroslava Skalického o posledním hrdinném boji československých parašutistů

Po atentátu na Heydricha se parašutisté Jan Kubiš a Jozef Gabčík skrývali. Jeden z nich požádal o pomoc rodinu Ogounových, u kterých oba bydleli až do osudného 27. května.

„Kubiš se k nám vrátil druhou noc po atentátu. Maminka mu vybírala snad tři hodiny střepy z tváře. U nás potom zůstal Spal v mé posteli a já jsem spal na zemi. Protože byl strašně unavený,“ vzpomínal před lety v Českém rozhlase Luboš Ogoun, známý tanečník a hudebník, kterému bylo v době atentátu 18.

Gestapo se zběsile snažilo atentátníky vypátrat. Nacisté se krutými represemi mstili na českém národu.

Seznamy popravených byly nekonečné. Lidé žili v napětí a strachu, kterému podlehl parašutista Karel Čurda z výsadku Out Distance.

„On se nešťastnou shodou náhod ocitl oddělen od parašutistů. Po atentátu se s nimi nestihl spojit a skrýval se v domě své matky v jižních Čechách. Dozvěděl se o popravě rodičů parašutisty Oldřicha Pechala, kterého osobně velice dobře znal. Měl strach, že by byla popravena i jeho matka a sestra. To byl ten hlavní hybatel, proč se gestapu přihlásil,“ vysvětluje Eduard Stehlík z Vojenského historického ústavu.

Čurda udal 16. května gestapu jména českých vlastenců, kteří parašutistům pomáhali, mezi nimi rodinu Moravcových a Zelenkových.

Identifikace mrtvých výsadkářů po těžké bitvě v kostele sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici | Foto: z archívu Vojenského historického ústavu a Eduarda Stehlíka

„O tom, kde se ukrývají, se s největší pravděpodobností gestapo dozvědělo při výsleších Vlastimila Moravce, syna paní Moravcové, která patřila k nejlepším a nejspolehlivějším spolupracovníkům parašutistů. Při zatýkání spáchala sebevraždu. Právě Vlastimil Moravec byl jedním z lidí, kteří parašutisty zásobovali. A zřejmě z něj gestapo po bestiálním mučení dostalo informaci, kde se parašutisté ukrývají,“ pokračuje Stehlík.

18. června Němci kostel obklíčili. Parašutisté odolávali několik hodin.

„Ty podmínky tady byly velmi surové. Je s obdivem, že to tady ti lidé vydrželi a že ještě měli tolik síly, že po zradě, která se stala, bojovali a vyšli z tohoto boje vítězně, i když položili své životy,“ uvádí Jaroslav Šuvarský, představený a duchovní správce katedrály sv. Cyrila a Metoděje.

Jaroslav Skalický, pir Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme