Před 70 lety vydal prezident Beneš dekret, který připravil Němce o majetek

Přesně před 70 lety podepsal prezident Edvard Beneš jeden z nejdiskutovanějších dokumentů československé historie. Šlo o dekret, na základě kterého přišli Němci, Maďaři a takzvaní zrádci o majetek. V následujícím roce jim stát zabavil asi 2,5 milionu hektarů zemědělské půdy. Většina Němců pak musela Československo opustit úplně. Právě tyto předpisy vyvolávají dodnes debaty a spory.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Beneš v Plzni | Foto: Archiv ČRo

Historici se shodují na tom, že lidé pod nálepkou Benešových dekretů mluví i o událostech, které s nimi přímo nesouvisely.

„Myslím si, že je to historická událost, která je uzavřená. Dekrety prezidenta Beneše reagovaly na situaci v poválečném Československu. Vyřešily dobu, kdy nebyl československý parlament, který později po svém ustanovení dekrety ratifikoval, a já je pokládám za součást českého právního řádu, nicméně jsou samozřejmě právně vyhaslé,“ řekl předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček z ČSSD.

Benešovy dekrety
Dekrety prezidenta Edvarda Beneše byly vydávány jako ekvivalenty zákonů v době okupace (1940 – 1945), kdy nemohlo vykonávat zákonodárnou moc Národní shromáždění. Ve Sbírce zákonů je publikováno 106 dekretů, které byly dodatečně schváleny Prozatímním národním shromážděním 5. března 1946. Ústavní soud potvrdil jejich platnost v době jejich vzniku, v současné době jsou již právně neúčinné. Dekrety stanovují zejména znárodnění většiny průmyslových podniků, pojišťoven, bank, zavedení centrálního plánování, všeobecnou pracovní povinnost. Klíčové jsou pak dekrety o konfiskaci majetku etnických Němců a Maďarů, ztrátě jejich státního občanství a zrušení německého vysokého školství.

Podle předsedy KDU-ČSL a vicepremiéra Pavla Bělobrádka nemá smysl Benešovy dekrety revidovat.

„Podle mého názoru by neměly být úspěšné žaloby na návrat majetku. Jsem rád, že na posledním sněmu sudetských Němců nepadlo jediné slovo o Benešových dekretech ani návratu majetku. Je to významný posun a větší vstřícnost,“ prohlásil.

Ministr kultury Daniel Herman z KDU-ČSL považuje princip kolektivní viny na základě etnického původu za nepřijatelný. Benešovy dekrety je ale podle něj potřeba vnímat v kontextu tehdejší doby.

„Tato optika by se měla promítnout také do dnešního pohledu na historické události. Já nejsem právník. Neumím říct, co s těmito historickými předpisy lze dnes konkrétně udělat, ale měli bychom minimálně se od té jejich mentality osvobodit.“

Petra Hosenseidlová, Martin Balucha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme