Před 70 lety vypálili nacisté kvůli ukryté vysílačce osadu Ležáky

Je to přesně 70 let, co nacisté vypálili obec Ležáky na Chrudimsku. Zahynulo 33 dospělých a 11 dětí. Obec se stejně jako známější Lidice stala obětí represí, které následovaly po úspěšném atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ležáky | Foto: Miloš Doležal

Ležáky tvořilo jen osm domů kolem mlýna na říčce Ležák. Zničení osady bylo trestem za ukrývání vysílačky, kterou sem propašovala paraskupina Silver A a kterou místní obyvatelé ukrývali a chránili. Vysílačka fungovala jako spojení s Londýnem.

Odbojovou síť, která vedla až na Pardubicko a do Ležáků, prozradil parašutista Karel Čurda. Gestapo nečekalo dlouho a postupně všechny aktéry odhalilo.

Přehrát

00:00 / 00:00

Redaktor Nikola Bojčev se vypravil za pamětníky vypálení Ležáků

Jedním z těch, kdo vysílačku pomáhali chránit, byl četník Karel Kněz. „Někdo tloukl na okno, to bylo tehdy k ránu, a slyšel jsem – ,Karle, vstávej, gestapo zatýká na Ležákách. Karle, vstávej, gestapo zatýká‘,“ vzpomíná jeho syn Jaroslav.

Josef Doležal si i po letech živě pamatuje, jak četník Kněz přišel těsně před tragédií k nim domů: „Máti mu říkala ,Prosím vás pěkně, co se děje, že jste takový zničený, přemrzlý?‘ – ,Já celou noc chodím a nevím, kde bych se zastavil. Všechno je prozrazeno, já se musím zastřelit, já se musím zastřelit.‘ Máti mu to pořád rozmlouvala.“

Matka mladíka vybídla, aby za odcházejícím četníkem běžel a ještě mu domluvil. „Tak jsem viděl, že Kněz něco vypil, lahvičku hodil do jetele a sednul si. Já jsem od něj odešel a díval jsem se na něj a slyšel jsem ránu. Tak jsem k němu doběhl, tekla mu z pusy krev,“ dodává Josef Doležal.

Události vzaly rychlý spád. Ležáky obklíčilo 150 mužů pardubické roty záložního policejního pluku Böhmen pod vedením gestapa. Karel Dachovský ze Včelákova sledoval zatýkání z protilehlého kopce.

Ležáky, pamětníci Josef Doležal a Jaroslav Kněz | Foto: Miloš Doležal

„Zaměstnance v lomu nahnali všechny do lomu. Ležácké z toho vybrali a cizí, co byli z okolních vesnic, hnali pryč. Hoši k nám přiběhli celí vyděšení. Za chvilku koukáme a mlýn začal hořet,“ popisuje tragické události. Do pozdního odpoledne už hořelo všech osm domů.

„Ještě než to vypálili, ten den ráno, tak byl krásný slunečný den. Vozilo se seno, krásný den. A tady je cesta od Ležáků, tady jezdili s fůrami. A gestapáci sem přijeli, byly to buďto dvě nebo tři auta. Tam bydlel Hřebík nahoře, tak oni tam šli pro něho. On byl starosta i Ležáků, protože ony patřily pod nás,“ říká pamětník Jiří Růžička.

Vyhlazení Ležáků přežily jen dvě děti. Skončily na převýchově v Říši

Číst článek

Vyhlazení osady Ležáky přežily jen sestry Jarmila a Marie Šťulíkovy, které nacisté poslali na převýchovu do Třetí říše. „Vždycky jsem říkala, že bych v Německu bydlet nechtěla, že jsem ráda, že jsem se vrátila do Včelákova a že vím, odkud rodiče pocházeli. Ten kraj tady, ty vesnice mi spíš přirostly k srdci,“ vzpomíná paní Jarmila, která žije jen pár kilometrů od Ležáků.

Dnes stojí na místě osady jen památník. Připomíná osudy a hrdinství zavražděných ležáckých obyvatel. V místech, kde vesnice stála, se dnes odehraje pietní akt, který zhruba půl hodiny před polednem zakončí zapálení ohně a seskok parašutistů.

Nikola Bojčev, Kristina Winklerová, Zdeněk Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme