Před 705 lety usedla na český trůn dynastie Lucemburků

Velkolepá svatba před 705 lety v německém Špýru přivedla na český královský trůn dynastii Lucemburků. Manželem osmnáctileté Elišky Přemyslovny se stal o čtyři roky mladší Jan Lucemburský. Dvoudenní svatební oslavy začaly 31. srpna roku 1310.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Karel IV. z Votivního obrazu Jana Očka z Vlašimi | Foto: Mistr Theodorik, Wikimedia Commons, public domain

„O lásce mluvit nemůžeme, šlo o puč, o sesazení legálního panovníka a jeho manželky,“ říká o významné historické události, která změnila české dějiny, profesorka Kateřina Charvátová z Karlovy Univerzity.

S vládou Jindřicha Korutanského, který byl manželem Anny Přemyslovny, nebyla spokojena česká šlechta. Poohlížela se po panovníkovi z rodiny římského krále, kterým byl v té době Jindřich VII. z rodu Lucemburků.

Přehrát

00:00 / 00:00

Před 705 lety si Jan Lucemburský vzal Elišku Přemyslovnu, na český trůn nastoupili Lucemburkové. Hostem ČRo byla prof. Kateřina Charvátová z Karlovy Univerzity

„Zdá se, že idea nového panovníka se zrodila v hlavě Petra z Aspeltu, bývalého českého kancléře, v té době již mohučského arcibiskupa. A zřejmě v kooperaci s opaty cisterciáckých klášterů na Zbraslavi a v Sedlci tuto myšlenku dokázali prosadit v prostředí české šlechty,“ vysvětluje profesorka Charvátová.

„A také pro ni získali Elišku, aby se postavila proti své sestře a šla bojovat o trůn, který jí z hlediska právního nenáležel,“ dodává. Císař s ní oženil svého jediného syna, čtrnáctiletého Jana.

„Otec mu v den svatby udělil Čechy a Moravu v léno a tím pádem ho jmenoval českým králem a moravským markrabětem. Pak si musel Čechy dobýt,“ přibližuje Charvátová. I to se postarala Eliška.

„Do Prahy se dostali Lucemburkové čistokrevným podfukem. Protože Eliška dojednala, že určitá část pražských měšťanů otevře boční branku a tou pak vnikla část vojska. Vlastně se Prahy zmocnili bez boje,“ připomíná Charvátová.

Jan podle ní pravděpodobně nebyl v Čechách lepším králem než Jindřich Korutanský, ale byl vysoce oceňován v zahraničí. „Byl to rytířský král, bojovník, byl vynikající diplomat. Člověk, který dokázal sjednávat mír, dokázal sjednávat sňatky,“ vypočítává.

Soužití nebylo šťastné

V roce 1316 se královskému páru narodil syn, kterému dali tradiční přemyslovské jméno Václav. Do historie ale vstoupil jako český král a římský císař Karel IV.

„Soužití Jana s Eliškou nebylo šťastné, protože Eliška byla nesmírně vládychtivá. Ze začátku měla na Jana velký vliv. Už proto, že byla znalá domácích poměrů a byla starší než on. Jan zjistil, že je nebezpečná, a bál se, že nechá Václava prohlásit králem a jeho sesadí. Proto ho odvezl později do Francie,“ popisuje historické události profesorka.

Václav, už jako Karel IV., vystřídal otce na českém trůně v roce 1346, po bitvě u Kresčaku, ve které Jan Lucemburský padl.

„On tam šel už jako slepec, dal se přivázat ke koním dvou šlechticů, kteří ho vedli do bitvy a všichni tři tam život ztratili. Čili svůj životní a rytířský postoj korunoval svojí hrdinskou smrtí,“ dodává profesorka Kateřina Charvátová z Karlovy Univerzity.

Vyobrazení sňatku Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny v knize Slavnosti, ceremonie a rituály v pozdním středověku | Foto: Adriana Krobová

Jaroslav Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme