Před 71 lety svedli českoslovenští parašutisté svůj poslední hrdinský boj

Brzy ráno 18. června 1942 obklíčilo kostel Cyrila a Metoděje v centru Prahy asi 800 členů SS a gestapa. Šli najisto. Uvnitř chrámu se v tu dobu ukrývalo sedm parašutistů.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Na rozkaz gestapa museli pražští hasiči zaplavit kryptu kostela sv. Cyrila a Metoděje, ve které se skrývali výsadkáři po atentátu na Heydricha

Na rozkaz gestapa museli pražští hasiči zaplavit kryptu kostela sv. Cyrila a Metoděje, ve které se skrývali výsadkáři po atentátu na Heydricha | Foto: z archívu Vojenského historického ústavu a Eduarda Stehlíka

Necelé tři týdny se vydržela skrývat skupina parašutistů po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha před pronásledovateli. Úkryt našli v kostele sv. Cyrila a Metoděje.

Několik dní tu také z veřejného rozhlasu na ulici poslouchali jména popravených. Po celém protektorátu Čechy a Morava se po pachatelích pilně pátralo, ke spolupráci vybízely i rozhlasové projevy tehdejšího ministra školství a národní osvěty Emanuela Moravce.

Osud skupinky parašutistů se završil po udání jejich spolupracovníka Karla Čurdy.

„Měl strach, že by byla popravena i jeho matka a sestra. To byl hlavní hybatel, proč se gestapu přihlásil,“ vysvětluje historik Eduard Stehlík.

Přehrát

00:00 / 00:00

O posledním boji československých parašutistů v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje natáčela Eva Rajlichová

„O tom, kde se ukrývají, se s největší pravděpodobností gestapo dozvědělo při výsleších Vlastimila Moravce, syna paní Moravcové, která patřila k nejlepším a nejspolehlivějším spolupracovníků parašutistů. Zřejmě z něj gestapo po bestiálním mučení dostalo informaci, kde se parašutisté ukrývají,“ dodává historik Stehlík.

Parašutisté odolávali několik hodin, krypta kostela byla na příkaz gestapa zaplavená vodou.

„Podmínky tady byly velmi surové a je s podivem, že to ti lidé tady vydrželi. A že ještě měli tolik síly, že po zradě, která se stala, bojovali,“ myslí si Jaroslav Šuvarský, představený a duchovní správce katedrály sv. Cyrila a Metoděje.

I když Jan Kubiš, Jozef Gabčík, Jaroslav Švarc, Josef Valčík, Josef Bublík, Jan Hrubý a Adolf Opálka zaplatili za atentát svými životy, Němci pokračovali v represích.

„Celá rodina mojí maminky byla v koncentračním táboře. Mojí mamince tehdy bylo 13 let. Vyprávěla, že šla ze školy, a když přicházela do vesnice, v prvním domě se otevřelo okno a volali na ní, ať nechodí domů, že je u nich gestapo. Okno se ale hned zavřelo a ona nevěděla, kam by měla jít. Proto šla domů a gestapo ji odvezlo,“ dodává pražská advokátka Dagmar Raupachová, vzdálená příbuzná Jana Kubiše.

Hrdinství sedmi mužů připomíná dnes také několik hraných filmů, za nejzdařilejší považují odborníci snímek Jiřího Sequense Atentát.

Eva Rajlichová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme