Před 85 lety František Běhounek jako první Čech přeletěl Severní pól
Přesně před 85 lety, 24. května 1928, přeletěl první Čech přes Severní pól. Jmenoval se František Běhounek a byl jedním ze šestnácti členů italské expedice generála Umberta Nobileho. Kdo četl Běhounkovu knížku Trosečníci polárního moře, ví, že výprava vzducholodi Italia dopadla tragicky.
"Pod sebou viděla posádka vzducholodi jen nekonečnou smutně šedou plochu polárního ledu. Měla v úmyslu zastavit nad ním vzducholoď a spustit několik mužů se zásobami a přístroji na severní pól.
Měli na něm zůstat týden a za tu dobu přesně proměřit zemský magnetismus, zemskou tíži a hloubku oceánu. Vzducholoď se pro ně potom měla vrátit. Vítr, který neustal ani na minutu, zmařil tento plán."
Tak popisuje události z května 1928 účastník výpravy italského konstruktéra Umberta Nobileho František Běhounek. Tehdy mu bylo třicet a výpravy se účastnil jako specialista na kosmické záření. Nobileho vzducholoď Italia při návratu od pólu ztroskotala.
Běhounek vše popsal v knize Trosečníci na kře ledové - později vyšla pod názvem Trosečníci polárního moře a byla přeložena do řady jazyků. "Všechno se událo neobyčejně rychle. Jak dlouho trval ten pád z výše tří set metrů? Nikdo to nedovedl přesně říci. Dvě minuty, snad tři, jistě ne déle než pět."
Přežilo devět členů posádky. Naštěstí se jim podařilo zachránit a poté zprovoznit vysílačku a přivolat pomoc. Mezinárodní záchranná akce neměla obdoby. Vypráví o tom mimo jiné italsko-sovětský film z roku 1969 Červený stan.
Nezdolná vůle přežít
Polární badatel Vilém Rudolf, první Čech, který došel na Severní i Jižní pól, zdůrazňuje morální sílu členů výpravy: „Ti lidé byli morálně strašně silní. Chtěli to přežít a věděli, že když budou držet spolu a neudělají malé skupinky, tak to přežijí,“ popisuje.
Při záchranné akci zahynul v letadle i známý norský polárník Roald Amundsen. Zbytek posádky Italie zachránil sovětský ledoborec Krasin.
„Několik týdnů museli přežít v podmínkách zamrzlého Severního ledového oceánu, kde je minus 30 až minus 50 stupňů v té době, kdy tam oni zrovna ztroskotali. A je s podivem, že to dokázali přežít v takových šatech a s takovým vybavením, jaké tenkrát polární expedice měly,“ uzavírá polární badatel Vilém Rudolf.
