Před 90 lety zaútočil atentátník na Aloise Rašína. Kvůli měnové politice

Jeden ze zakladatelů československého státu, významný právník a národohospodář Alois Rašín se stal před 90 lety cílem atentátníka. Z revolveru na něho vystřelil sotva dvacetiletý anarchista Josef Šoupal. Ministr financí následkům vážného zranění podlehl 18. února.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rašínovo nábřeží

Rašínovo nábřeží | Foto: Khalil Baalbaki | Zdroj: Český rozhlas

Alois Rašín zemřel v pouhých 56 letech. Vnučka Jana, která žije od roku 1968 ve Švýcarsku, zná proto dědečka jen z vyprávění.

„Byl vzácně přímý, čestný. A myslím si, že v tom duchu jsme byli vychováni. Takže vždycky na něj všichni vzpomínali jako na velice laskavého a jemného člověka. Vzdělaného nejen jaksi v tom národohospodářství, ale který se zajímal velice o přírodu a znal jméno každého ptáka, který přeletěl kolem,“ upozorňuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Redaktor Jaroslav Skalický přiblížil osobnost Aloise Rašína

Život Aloise Rašína byl velmi dramatický. Zapojil se do protihabsburského odboje a jako člen organizace Maffie si vysloužil v roce 1916 trest smrti za rozvracení mocnářství. Zachránila ho amnestie. V první československé vládě zastával funkci ministra financí.

„Pod jeho vedením byla provedena měnová reforma a oddělila se československá koruna od té rakouské. A zároveň se pokusil takovým ekonomickým fíglem, kdy zadržel půlku oběživa, zabránit i poválečné inflaci,“ říká historička Jana Čechurová z Ústavu českých dějin Univerzity Karlovy.

Podruhé se stal Rašín ministrem financí na podzim roku 1922. Silnou československou měnu hájil až fanaticky. Měnová politika pro něj byla prioritou, tvrdě ale dopadala na chudší vrstvy. Rašín sociální aspekty odsouval stranou s tím, že to lidé musí ještě chvíli vydržet.

Alois Rašín | Foto: www.britannica.com

Atentátník Šoupal to nevydržel. Na Rašína si počkal před jeho domem v Žitné ulici a zblízka do něj vypálil dvě rány.

„Dokázal se až do poslední chvíle chovat při tom umírání státnicky. I vlastně ta jeho idea, že místo aby mu lidé nosili květiny a posílali dary, tak že by to měli věnovat na zlatý poklad republiky, tak to bylo vlastně taky takové výchovné. Prostě i z té své smrti co nejvíc státnicky vytěžit pozitivní příklad pro společnost,“ dodává Čechurová a shrnuje:

„Když už se mu něco takového přihodilo, tak se snažil i v téhleté chvíli, aby společnost z toho měla nějaké ponaučení, a vzal to jako takové demonstrativní státnické umírání v přímém přenosu.“

Atentátníkův osud

Již na podzim roku 1922 si Šoupal koupil revolver a chodil se učit střílet. Lednový atentát na Rašína pak byl jeho druhým pokusem. Poprvé se o totéž pokusil neúspěšně již před Vánoci roku 1922.

„Atentát byl opravdu aktem individuálním. Šoupal to vlastně s nikým moc nekonzultoval. On nebyl jen anarchista: původně se řadí mezi komunisty, pak mezi anarchokomunisty,“ vysvětluje pozadí atentátu Jana Čechurová a pokračuje:

Přehrát

00:00 / 00:00

O atmosféře doby atentátu na Rašína mluvila v Ranním Radiožurnálu historička Jana Čechurová

„Rozhodl se, že pomůže společnosti tím, že odstraní některé symboly kapitalismu, a Rašína si vybral jako prvního. V řadě další měl následovat ředitel Živnobanky Preiss a další osobnosti.“

Atentátník byl zadržen bezprostředně po útoku ve sklepě sousedního domu. Ke všemu se přiznal a byl odsouzen k 18 letům vězení. Šoupalovi bylo v době atentátu teprve 19 let a z hlediska tehdejšího práva nebyl ještě dospělý. Proto byl i jeho následný trest mírný: jako dospělý by zřejmě neušel trestu smrti.

„Za protektorátu byl omilostněn, byl propuštěn na svobodu a změnil identitu. Po druhé válce dožil, tuším, jako nějaký komunistický funkcionář,“ dopovídá Šoupalův příběh Čechurová.

Jaroslav Skalický, Marína Dvořáková, Kristina Winklerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme