Pětatřicet příslušníků Sboru národní bezpečnosti skončilo v padesátých letech na popravišti. Stovky dalších musely na dlouhá léta do vězení. Dosud neznámá fakta přibližuje monografie historiků z Vojenského historického ústavu Iva Pejčocha a Prokopa Tomka nazvaná Policisté na popravišti.

Tento článek je více než rok starý.

18:42 27. prosince 2013 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Je tam několik různých skupin, které bychom mohli vidět jako přímé oběti režimu, to znamená lidi, kteří se stali oběťmi různých provokací," říká historik Prokop Tomek a pokračuje:

„Potom příslušníci SNB, kteří se zapojili do boje proti komunistické moci, a pak jsou tam ještě i ti, kteří se stali oběťmi v rámci vlastních čistek uvnitř bezpečnostního aparátu, ačkoliv to byly vlastně opory režimu – tady se jedná zejména o Osvalda Závodského a Karla Švába.“

Podle Tomka však jde jen o vrchol ledovce, tedy ty policisty, kteří byli postiženi nejvíce. Existovaly ale stovky dalších příslušníků SNB, kteří byli uvězněni, tisíce jich bylo odsunuto či vyhozeno z práce.

Publikace vznikla na základě materiálů z Archivu bezpečnostních složek, tedy vyšetřovacích spisů Státní bezpečnosti. „Dobré bylo, že u některých se nám podařilo najít i jejich příbuzné, kde jsme získali cenné fotografie i cenná svědectví,“ dodal Tomek.

Osobně ho zaujal případ Jana Buchala, který byl souzen společně s Miladou Horákovou. „Je to velice otřesný případ provokace, kvůli které padnul člověk, který nebyl zcela v pořádku. Byla to v podstatě justiční vražda,“ popsal historik.

Po roce 1989 byli prakticky všichni příslušníci SNB ze zákona rehabilitováni, protože příčiny jejich odsouzení byly politické. Někteří, jako třeba Osvald Závodský, se dočkali ospravedlnění už v 60. letech.

Vladimír Kroc, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít