Největší hromadné vymírání mohl způsobit jedovatý popel podobný tomu, jaký chrlí elektrárny na uhlí.

Tento článek je více než rok starý.

14:24 24. ledna 2011 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Na konci období permu před 250 miliony let zažila Země vůbec největší masové vymírání ve své historii: během něj zaniklo více než 90 % druhů z mořských ekosystémů a srovnatelné škody utrpěla i souš. O příčinách této apokalypsy se stále diskutuje, ale mezi uznávané hypotézy patří masivní vulkanická aktivita v oblasti Sibiře. Sopečné erupce jsou však v historii Země běžnou záležitostí, a vědci proto spekulují o tom, že na konci permu se k nim musel přidat ještě nějaký další ničivý faktor.

Jaký to byl, zřejmě zjistili geochemikové z Kanadské geologické služby, kteří zkoumali sedimenty z kanadské Arktidy. Ve vrstvách z rozhraní permu a triasu objevili mikroskopické částice popela bohatého na uhlík, které vznikají pouze při spalování uhlí. Spolu s dříve objevenými důkazy to vede k závěru, že před 250 miliony let došlo během sopečných erupcí na Sibiři ke spalování velkých ložisek uhlí a sedimentů bohatých na organické látky. Popel, který obsahoval toxické kovy jako arsen a chrom, se rozšířil po celé zeměkouli a povrch oceánů změnil v jakousi jedovatou polévku.

Zdroj: Nature Geoscience

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít