Pro invazi v srpnu 1968 byl, navzdory legendám, i maďarský vůdce Kádár
Na dnešek připadá výročí srpnové okupace Československa z roku 1968. Podílela se na ní i maďarská armáda, i když menší měrou než Sověti. A maďarská média letos poukazují na některé méně známé okolnosti vpádu vojsk.
„Nejvyšší maďarský stranický a státní představitel János Kádár v polovině června 1968 pozdravuje soudruhy Dubčeka a Černíka i další účastníky shromáždění maďarsko-československého přátelství u příležitosti podpisu dvoustranné smlouvy o přátelství. Dokument platný na dalších 20 let měl podle Kádára historický význam.” Tento záznam z archivu odezněl včera v půlhodinovém dokumentárním programu hlavní stanice Maďarského rozhlasu Kossuth Radio.
Mnozí historikové potvrdili, že János Kádár nehrál při posuzování vojenské akce tak neutrální roli, a už vůbec nebyl proti ní, jak naznačují některé legendy. Kádárovi přidělilo sovětské vedení roli jakéhosi zprostředkovatele mezi Moskvou a Prahou, což se snažil i sehrát, avšak mimořádně ho zlobilo, že Alexander Dubček nebyl ochoten podepsat dokumenty o okupaci spojeneckými vojsky.
Méně známé okolnosti invaze do Československa, s nimiž přišla maďarská média, zprostředkoval spolupracovník ČRo v Budapešti Gregor Martin Papucsek
Kádár na všech jednáních vůdců Varšavské smlouvy vyslovil s připravovanou vojenskou akcí souhlas, ačkoliv k tomu neměl posvěcení maďarského stranického politbyra. Historici v rozhlasovém dokumentu však uznávají, že Kádár se snažil naznačit československému vedení, co zemi čeká.
Když se po stranickém setkání 4. srpna v Bratislavě vrátil domů, v rozhovoru pro Maďarský rozhlas řekl, že i českoslovenští novináři se ho vyptávali, jak hodnotí bratislavský dokument. Odpověděl, že je to historický dokument, ačkoliv není jisté, zda ho v této chvíli každý pochopí. „ Ale kdo přemýšlí, ví, o co jde, a pochopí to, o týden či o měsíc, nebo později ... " Byla to narážka na chystanou vojenskou akci.
Rozsáhlou vzpomínku na události v osmašedesátém přinesl o víkendu deník Népszabadság z pera generála ve výslužbě a posledního totalitního ministra obrany Ference Kárpátiho.
Podle něj se československé vedení mohlo dozvědět o zahájení invaze již odpoledne 20. srpna, protože takovou informaci neznámý telefonující poskytl československému velvyslanectví - podle jiných zdrojů zpravodaji ČTK - v Budapešti.
O telefonátu se dozvěděli později i na ministerstvu obrany, odkud pravděpodobně tato důležitá informace unikla. Vyšetřovali to několik dní, ale identitu neznámého telefonujícího se dodnes nepodařilo odhalit.
