Rakousko po letech rehabilituje oběti austrofašistické diktatury

Rakousko se dodnes snaží vypořádát s obtížnými kapitolami své historie. Zatím posledním takovým krokem je zákon, který rehabilituje oběti rakouské justice z let austrofašistické diktatury. Norma, která dnes začíná platit, ruší všechny politické rozsudky z let 1933 až 1938. Jejich oběti byli hlavně z řad komunistů a sociálních demokratů.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dóm sv. Štěpána ve Vídni | Foto: Georges Jansoone, Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Rehabilitaci obětí dlouho odmítaly pravicově populistické strany FPÖ a BZÖ. Spory o hodnocení někdejší občanské války ale vedli i sociální demokraté (SPÖ) s lidovci (ÖVP).

„Zejména pro lidovou stranu je otázka austrofašistického období velmi citlivou záležitostí. Byl to Engelbert Dollfuss, člen křesťanskosociální strany, ze které dnešní lidovci vlastně vzešli, jenž byl symbolem tohoto období. Takže pro rakouské lidovce je to citlivé z toho hlediska, že je to součást jejich identity,“ vysvětluje Robert Schuster, odborník na Rakousko z Ústavu mezinárodních vztahů.

Přehrát

00:00 / 00:00

O tématu mluvil na Rádiu Česko Robert Schuster, odborník na Rakousko z Ústavu mezinárodních vztahů

Zákon nakonec prošel i díky kompromisu. Sociální demokraté pod nátlakem lidové strany oželeli z textu normy termín ‚austrofašismus‘.

„Austrofašistický režim vznikl v roce 1934. V té době vládla normální vláda v čele s Engelbertem Dollfussem. V důsledku obstrukcí v parlamentu, kdy se nebyl schopen dlouhodobě sejít, Dollfuss využil toho, co mu umožňovala ústava, a parlament rozpustil. Převzal vládu a vládl prostřednictvím dekretu,“ říká Schuster a pokračuje:

„Aby tomu dal nějaký právní rámec, přišel krátce na to s tezí o obnově Rakouska na základě nikoli parlamentní demokracie, ale na základě stavovských principů.“

Engelbert Dollfuss | Foto: F. Knozer

„Opíralo se to silně o fašistickou Itálii Benita Mussoliniho. Byla to úplně jiná forma politického režimu, která implikovala i to, že bude existovat jen jediná strana, zatímco všechny ostatní budou rozpuštěny,“ uvádí Schuster.

Zákon se bude týkat zřejmě 10 000 osob, ale sami historici nemají přehled o tom, o kolik lidí přesně se bude jednat. V zákoně se navíc praví, že o rehabilitaci svých předků budou moci požádat i pozůstalí.

Martina Mašková, Markéta Bartošová, pir Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme