Řecká občanská válka vypukla před 70 lety. Vyžádala si na 150 tisíc mrtvých
Přesně před 70 lety vypukla v Řecku občanská válka. V bojích mezi vládní armádou a komunisty zemřelo na 150 tisíc lidí. Válka skončila po více než třech letech porážkou komunistů, ze země poté muselo z politických důvodů odejít asi 100 tisíc Řeků. Československo přijalo zhruba 12 tisíc z nich.
Občanská válka v Řecku skončila v roce 1949 porážkou komunistických sil v pohoří Grammos.
Konzervativní vláda následně donutila emigrovat lidi spjaté s komunisty do Východního bloku. Cesta mnohých z nich tehdy vedla nejprve do Titovy Jugoslávie.
Československo přijalo v první fází pouze děti, posléze i dospělé. Nový domov tam našli i rodiče Androniki Podlahové. Její matce, Ermionis Moisiduové, bylo tehdy 13 let.
„Její maminka zůstala ještě nějakou chvíli v Jugoslávii a její tatínek bojoval v občanské válce, kde padnul. Rodiče mého tatínka také bojovali v občanské válce a také tedy bohužel oba padli, což se tatínek dozvěděl, až když se dostal sem,“ přibližuje paní Androniki.
Po konci občanské války odešlo z Řecka na 100 tisíc lidí. Mnozí našli nový domov v Československu. Mezi nimi i rodiče Androniki Podlahové
Červený kříž rozdělil malé Řeky po skupinách podle věku do desítek nových dětských domovů v pohraničí.
„Bylo o ně postaráno, dostali ošacení, lékařskou péči. Protože když někde několik měsíců utíkáte, tak si umíte představit, že byli dost zanedbaní. A ještě kvůli té válce. Vděk cítí dodneška, protože tvrdí, že by v Řecku nepřežili,“ dodává Androniki Podlahová.
Kromě toho měly děti k dispozici řecké i české učitele v rámci takzvané přípravky, kde se také rodiče paní Androniki seznámili. Naučili se dobře česky a posléze vystudovali vysokou školu v Praze, kde získali s pomocí Červeného kříže bydlení a založili rodinu.
„Dá se říct, že se úplně začlenili do majoritní společnosti, protože chtěli a opravdu tam cítili ten vděk. Samozřejmě doma se uchovávaly řecké tradice, vařili jsme řecká jídla, poslouchaly se řecké písničky a podobně. Ale ctila se i ta česká kultura. Přesto každý rok, když se připíjelo na Silvestra, vždycky se říkalo – za rok v Řecku,“ vzpomíná Androniki Podlahová.
Přání se jejím rodičům splnilo, když se v 70. letech v Řecku změnily politické poměry. Do Řecka se později přestěhovali, ale v 90. letech se zase vrátili do Česka. „Já Řecko miluji, ale říkám na rovinu, že bych tam neuměla žít,“ uzavírá paní Androniki.
