Kdyby nebylo lam a jejich hnoje, nebylo by ani říše Inků. Naznačují to výsledky zkoumání jezerních sedimentů v Andách.

Tento článek je více než rok starý.

15:00 23. května 2011 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Španělští dobyvatelé, kteří se dostali do And, překvapeně popisovali důležitost domestikovaných lam. Inkové je chovali na maso, mléko i vlnu a používali je jako nákladní zvířata. Lamy však zřejmě umožnily i to, aby říše Inků vůbec vznikla. Tým paleoekologů zkoumal až 4 200 let staré sedimenty z malého jezera Marcacocha v Peru. Jezero leží asi 65 km severozápadně od města Cuzco, které bylo centrem incké říše. Pylová zrna v sedimentech dokazují, že místní lidé se dlouho živili především semeny divokých rostlin, jako je quinoa. Před 2 700 lety se však rychle přeorientovali na pěstování kukuřice, která dokázala uživit větší populaci a nastartovala tak rozvoj říše Inků.

V té době se dočasně oteplilo, což mohlo pěstování kukuřice v nadmořské výšce 3350 metrů usnadnit. Hlavním faktorem však zřejmě byly lamy a jejich trus, který zvýšil úrodnost horské půdy. Lamy byly domestikovány před 3000 až 4000 lety, ale jich počet se prudce zvýšil právě v té době, kdy se rozmohlo pěstování kukuřice. Přítomnost velkých stád lam dokazuje „populační boom“ půdních roztočů zaznamenaný v jezerních sedimentech. Roztoči se živí trusem býložravců, takže platí jednoduchá rovnice: čím více roztočů, tím více lam, a tím páde i hnojiva pro kukuřičná pole.

Zdroj: Antiquity

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít