Druhá reportáž výjimečného seriálu je rozhlasovou zkratkou naší cesty z Ostravy přes Varšavu do gruzínského hlavního města Tbilisi. Během jedné minuty se změní ostravské nádražní hlášení na všední ruch města na prahu Asie, kde je najednou o tři hodiny více než v Česku.

Tento článek je více než rok starý.

8:17 19. dubna 2016 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Plné zvuků, hlasů, kterým cizinec nemá šanci rozumět, prodavačů všeho možného na chodníku a provozu na rušných silnicích, kde bílé čáry ani rychlost v podstatě nikoho nezajímají.

Jméno válečného veterána Iraklije Levanoviče Kandareliho znají velmi dobře na české ambasádě v Tbilisi. Máme domluvenou schůzku s velvyslancem v Gruzii Tomášem Pernickým. On dobře ví, že pan Kandareli žije už roky z českých příspěvků.

„Pan Kandareli poněkud těžce nese to, že v současné době se v Gruzii, jak by on očekával, nevzpomíná na veterány 2. světové války. O to ví c se upíná k České republice, protože ty podmínky, ve kterých žije, jsou dosti strohé,“ říká velvyslanec.

Tomáš Pernický ocenil, že se Český rozhlas Ostrava postará o převoz plukovníkovy uniformy do muzea. Pro starého veterána je tato uniforma důležitým symbolem toho, co prožil a Českou republiku vnímá jako svou druhou vlast.

Tato druhá reportáž končí na prahu bytu Iraklije Levanoviče Kandareliho. V záznamu zazní jeho první slova a překvapení, že kdosi z rozhlasu opravdu dorazil.

Uniforma plukovníka Kandareliho

Číst článek

Martin Knitl Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít