Seriál o MS v Chile - 1.díl: z outsiderů hrdiny
Úsměvné historky i barvité vzpomínky v podání vicemistrů světa z Chile doplněné o vzácné archivní zvuky vám nabízíme i v ucelené formě. Stanice Českého rozhlasu Rádio Česko ode dneška každý všední den v 8 hodin a 45 minut vysílá desetidílný seriál o šampionátu, který před 50 lety skončil stříbrným úspěchem Čechoslováků. První díl věnujeme připomínce toho, jak tento úspěch postupně vznikal.
‘Ta naše jedenáctka válí, ať je to doma nebo v dáli...‘ Písně na počest reprezentantů a blahopřejné zdravice od pracujících zněly před padesáti lety éterem jedna za druhou. Ale nechybělo mnoho a místo československé jedenáctky mohla v chilské dáli válet ta skotská.
Čechoslováci odvrátili porážku v rozhodujícím kvalifikačním zápase na neutrální půdě v Bruselu až deset minut před koncem a účast na světovém šampionátu si zajistili v prodloužení.
Velkému úspěchu nic nenasvědčovalo ani během přípravy na turnaj, nepovedla se herně ani výsledkově. Zkrátka - československé mužstvo všichni řadili k největším outsiderům šestnáctičlenného mistrovství světa.
„Když se tam odjíždělo, tak přišlo pár lidí, aby se s námi rozloučilo. A někteří - nevím, jestli to byli novináři, asi ne - měli takové ty poznámky: Co tam jedete dělat? Vždyť tam uděláte pytel ostudy, dostanete pytel gólů. Zůstaňte radši doma, ušetříte peníze,“ zavzpomínal obránce Jiří Tichý.
Peníze šetřila výprava i tak. Mistři světa Brazilci s Pelém, španělské hvězdy s Di Stéfanem, Puskásem, Gentem a dalšími, ale i třetí soupeř československých fotbalistů v základní skupině Mexičané - ti všichni bydleli v luxusních hotelích v dějišti zápasů ve Viňa del Mar.
Čechoslováci dojížděli ze Zelené rokle, kde přebývali v rekreační ubytovně zaměstnanců státní banky, a zprvu jim tam ani netekla teplá voda. Noviny psaly o tom, jak zraněný Di Stéfano chodí na mše a na ryby, nebo o Puskásově zálibě v chilském víně.
Čechoslováci měli v tomhle ohledu klid, nikdo si jich příliš nevšímal. Jakou měli před prvním utkáním šampionátu pozici, o tom vypovídá i dobový pořad Československého rozhlasu, ve kterém zaznělo:
Španělský trenér Helenio Herrera tlumočil názor snad celé španělské veřejnosti, když prohlašoval, že jiný výsledek než vítězství jeho mužstva nepřichází v úvahu. Jenže pýcha předchází pád. Branka Štobrányiho rozhodla utkání, které měli podle předpokladů vyhrát Španělé, ve prospěch Československa.
Zřejmě nejbouřlivější oslavy v tu chvíli vypukly v Križovanech u Trnavy, odkud pocházel střelec vítězné branky Jozef Štibrányi. „Všichni lidé, kteří poslouchali rozhlas, přišli k nám. Otec vytáhl padesátilitrový demižon třešňového vína a všichni pili. Dokud to nevypili, tak tu lidé seděli a zpívali,“ popsal.
Přímo v Chile se českoslovenští reprezentanti rázem stali senzací turnaje, začali si jich všímat novináři, sponzoři i skauti a pro místní lidi se stali hrdiny, kteří zostudili nemilované kolonizátory.
Zraněný Pelé a rozkaz Masopusta
Povzbuzený tým trenéra Rudolfa Vytlačila pak dokázal remizovat 0:0 s mistry světa Brazilci v zápase, kde se utvrdilo přátelství mezi Pelém a Josefem Masopustem. Legendární historku přetlumočil nejmladší člen československé výpravy Jozef Adamec.
„Pelé se zhruba ve 30. minutě zranil a stál na křídle. Nemohlo se střídat. A tehdy Pepa Masopust zavelel: neatakovat! Ale nesměl zase útočit. Stál, dostal přihrávku, nikdo ho neatakoval, ale musel přihrát. Ne že by šel sám s míčem. Pepa zavelel: nechat ho rozehrát,“ přibližuje Adamec.
A pokračuje ve vypravování. „To bylo fantastické gesto. A Pelé to po zápase ocenil, gratuloval. S Pepou se už znali. Byl to takový zajímavý zápas, nebyli jsme daleko ani od vítězství.“
I nerozhodný výsledek ale stačil k postupu na úkor Španělů a Mexičanů, se kterými si tak Čechoslováci mohli dovolit v posledním zápase skupiny 1:3 prohrát. A po utkání je mohl hřát aspoň jeden rekord světových šampionátů - Václav Mašek dokázal skórovat už v 15. sekundě.
„Dlouho to byl nejrychleji vstřelený gól na mistrovství světa,“ konstatoval Mašek, kterému ale ani vstřelená branka nepomohla k tomu, aby zůstal v základní sestavě pro další zápasy.
Výhra nad silným Maďarskem
Před čtvrtfinále s Maďarskem udělal trenér Vytlačil několik změn, a i když se československý tým bránil místy drtivému tlaku favorizovaného soupeře, díky památnému výkonu brankáře Viliama Schrojfa a trefě Adolfa Scherera nečekaně postoupil.
„To je nezapomenutelná vzpomínka. Proti Maďarsku, to bylo strašné! Když jsem dostal nahrávku od Masopusta do šestnáctky – já jsme nebyl levák, ale pravák – ten míč skočil a levačkou jsem ji poslal do vinglu. Potom nás Maďaři tlačili, měli takovou převahu! Ale my to ubránili a vyhráli jsme,“ vzpomínal Scherer.
V semifinále proti Jugoslávii dal Adolf Scherer při výhře 3:1 dokonce dva góly a stal se nejlepším československým střelcem turnaje. Tím posledním byl Josef Masopust, jeho finálový slalom mezi brazilskými obránci je z filmové nahrávky notoricky známý, i když nakonec znamenal jen čestný úspěch při porážce 1:3.
„Radši bych nedal v tomto utkání první, ale poslední branku, která by rozhodla o tom, že bychom si odvezli titul k nám do Československa,“ litoval nejslavnější fotbalista stříbrné chilské výpravy v rozhlasové besedě po návratu, který už hráči prožívali jako hrdinové.
„Přál bych si jenom, aby se všichni českoslovenští sportovci vraceli ze zahraničních zájezdů vítání takto radostně,“ prohlásil Josef Masopust.
Máme za sebou procházku jedním z nejslavnějších sportovních turnajů s československou účastí a v dalších dílech našeho seriálu vám chilský šampionát i společenské a fotbalové podmínky, za kterých se konal, přiblížíme ve vzpomínkách a historkách účastníků z různých perspektiv.
Nakonec také odhalíme, proč se vlastně Čechoslováci nestali mistry světa. Zítřejší díl věnujeme svérázné postavě trenéra Rudolfa Vytlačila.
