Školáci mohou v lidickém památníku 'prožít' příběhy svých vrstevníků z 2. světové války

Památník v Lidicích nabízí školám vzdělávací programy, díky kterým se žáci dostávají do situace svých vrstevníků před 70 lety. Mohou si tak lépe představit, čemu byly děti za druhé světové války vystavené. Příběhy v programu vycházejí ze skutečných událostí.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ze 105 lidických dětí nacisté 88 zavraždili (snímek dětí II. třídy lidické školy z 2. června 1942)

Ze 105 lidických dětí nacisté 88 zavraždili (snímek dětí II. třídy lidické školy z 2. června 1942) | Foto: z archívu Vojenského historického ústavu a Eduarda Stehlíka

„Jsem Ota Ginz, Petrův dědeček. Jsem židovského původu. Mám rád, když rodina drží pohromadě.“

„Já jsem Petrův otec, Ota Ginz, židovský původ, ovládám jazyky a jsem vedoucí textilního podniku.“

„Já jsem Petrova matka, Marie Ginzová, mám nežidovský původ a ráda zpívám operu.“ „Jsem Petr Ginz, mám sedm let, bydlím v Praze, rád kreslím, píšu básně a příběhy,“ popisují děti své role.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jeden z výukových programů v lidickém památníku strávila spolu s 9. třídou Základní školy české mládeže v Ústí nad Labem redaktorka Kateřina Havránková

Čtyři skupiny žáků, čtyři rodiny. Před vypuknutím druhé světové války si žijí svůj poklidný život v tehdejším Československu. Některá rodina v Praze, jiná v Lidicích, další třeba v Novém Městě na Moravě.

Co se s členy rodiny stane v následujících válečných letech, je náplň výukového programu s názvem Den, kdy se mi změnil život.

„Na jaře 1941 fašistické státy ovládly skoro celou Evropu. Ve školách se musela povinně vyučovat němčina. 22. června 1941 začíná vraždění Židů na okupovaných územích prostřednictvím Einsatzgruppen SS. Herman Göring pověřuje Reinharda Heydricha praktickým provedením konečného řešení židovské otázky,“ čte jeden ze školáků.

Situace rodin se zhoršuje. Děti se při programu začínají bavit o smrti, strachu a bezmoci. Lektorka na konci programu všem čtyřem skupinám žáků prozradí, jestli válku přežili, nebo ne.

Petr Ginz to štěstí neměl, zemřel v Osvětimi. Stal se ale dětským hrdinou, který v koncentračním táboře vydával časopis s názvem Vedem.

Na závěr pak děti o válce diskutují. Po návratu do školy mají za úkol napsat příštím generacím svá poselství. Varovat mají právě před válkou.

Simona Bartošová, Kateřina Havránková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme