Školáci zaznamenávají svědectví pamětníků na období války nebo totality
Pamětníků, kteří zažili válku nebo první léta totality, ubývá. A aby jejich vzpomínky na důležitá období dějin zůstaly zaznamenané, navštěvují je teď žáci základních škol, kteří s nimi točí rozhovory. Do projektu s názvem „Příběhy našich sousedů“ se zapojily školy napříč Českou republikou. Teď se přidaly základní školy v Praze 7.
„Já jsem se sice narodil v Praze, ale polovinu dětství a i dál – protože matka pocházela z Turnova – jsem prožil tam. Nebyl důvod být ve městě,“ popsal jeden z pamětníků, letenský lékař Cyril Ruth, žákům ze Základní školy Korunovační.
Na základní školu pan Ruth moc vzpomínek nemá. Pamatuje si ale, že se do školy chodilo s tabulkou, aby se ušetřil papír. „Začal jsem chodit do školy tady ke studánce, kde byla obecná. Zážitku je strašně málo, ale vím, že mi hrozně vadilo, že tu jsou lavice pro tři, a já jsem seděl vprostředku,“ řekl Ruth.
Do projektu s názvem „Příběhy našich sousedů“ se zapojily i základní školy v Praze 7. Se žáky o tom mluvil reportér Martin Karlík
„Hledaly jsme pamětníka, který bydlí kousek od naší školy a který k nám do školy chodil. A našly jsme právě jeho, v kronice naší školy,“ popisují vznik dokumentu o Cyrilu Ruthovi žákyně Barbora Kosová, Barbora Luňáčková a Markéta Trakslová.
„Připravily jsme si otázky, ale nejdřív jsme pana doktora nechaly mluvit, až pak jsme ho vyzpovídaly,“ dodávají školačky. Celý rozhovor s panem Ruthem prý trval asi čtyři hodiny.
Žáci z další školy zase zaznamenali osudy Věry Holubevy Biněvské, která byla za války ještě jako náctiletá v armádě telegrafistkou. Svůj příběh mladým dokumentaristům ráda převyprávěla. „Děti musí vědět všechno. Pokud nebudou vědět, tak je to špatně,“ dodává.
Všechny rozhovory žáků s pamětníky ať už ve zvukové podobě nebo jako videa jsou ke zhlédnutí nebo poslechu na internetové adrese www.pribehynasichsousedu.cz.
