Kolébkou olympijských her je starověké Řecko. Sportovci, kteří se tam před staletími utkávali v nejrůznějších disciplínách, však za svá vítězství nezískávali medaile. Jejich odměnou byl věnec. Na jeho výrobu byly používány různé rostliny – podle toho, kde se hry konaly.

Tento článek je více než rok starý.

16:11 27. července 2012 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Nejprestižnější klání se konala v Olympii, která dala olympijským hrám jejich jméno. Kdo zvítězil na půdě tohoto města, byl odměněn věncem uvitým z ratolestí olivy. Řekové totiž měli kladný vztah k olivě už ve starověku, olivovník považovali za posvátný strom.

Oblíbnenou rostlinou pro věnce byl také vavřín. Ten dostávali třeba vítězové v posvátném městě Delfy, kde se hry konaly na oslavu bájného činu boha Apollóna. Ten tam údajně zabil drakohada Pýthóna.

Další hry se konaly v Nemeji na Peloponéském poloostrově. Tam zase prý kdysi hrdina Hérakles zabil nemejského lva, který měl nezranitelnou kůži. Herakles ho udeřil kyjem do čenichu a poté ho zvedl nad hlavu a zardousil. V Nemeji vítěz údajně dostával věnec uvitý ze smrkových větviček, ale mohl to být i jiný jehličnan.

Proslulé byly i hry v Korintu na Istmické šíji, říkalo se jim také Istmické. Vítěze při nich obdarovávali věncem z břečťanu nebo z miříku celeru

Vítěz starořeckých her se ve společnosti těšil stejnému postavení a vážnosti jako třeba vojevůdce, který vyhrál bitvu. Měl dokonce nárok na to, aby byl na státní útraty živen ve veřejné jídelně.

Milan Slezák, Kateřina Kozmová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít