Sté výročí 1. brněnského celosokolského sletu zavazuje k péči o tradice i k inovátorství

Sto let uplynulo od všesokolského sletu pořádaného v Brně. Setkání tuzemských i zahraničních členů organizace bylo v létě 1914 vůbec prvním, které se konalo mimo Prahu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sokolové v Roudnici nad Labem | Foto: Miroslav Zimmer

Slet z června 1914 hraje v historii brněnské Sokolské jednoty podstatnou roli. Byla to první celorepubliková sokolská akce, která se odehrávala jinde než v Praze. Významná byla už svou velikostí, sletu se zúčastnilo přes sto tisíc cvičenců nejen z tuzemska, ale i z Rakouska nebo ze Spojených států.

A výjimečný byl i tím, že skončil předčasně. Slet konaný v tehdy ještě samostatném Králově Poli musel být zrušen kvůli sarajevskému atentátu, při kterém zemřel následník rakousko-uherského trůnu František Ferdinand d'Este.

Český Sokol byl obecně hodně ovlivněn různými dějinnými událostmi. První Sokolskou jednotu na Moravě založil v Brně lékař Jan Helcelet. Pomáhala mu řada tehdejších významných brněnských osobností.

Brněnský Sokol vznikl přibližně ve stejnou dobu jako pražský, tedy v roce 1862. Organizace pak byla celorepublikově dvakrát zakázána - nejprve v období protektorátu a pak podruhé během socialismu. Mnozí sokolové tehdy působili pod hlavičkami jiných organizací. Obnovení se Sokol jako takový dočkal krátce po sametové revoluci.

sokolské prapory | Foto: Michal Malý

Prvorepubliková popularita a současnost

V počtu členů se současný Sokol prvorepublikovému sice nemůže rovnat, ale přesto má celkem velkou členskou základnu. Jednoty po celé České republice mají dohromady zhruba 180 tisíc členů. Jednotlivé organizace se navíc snaží přizpůsobit svou nabídku sportů společenské poptávce.

Sokol vznikl jako první česká tělocvičná organizace v Rakousku-Uhersku v době politické uvolnění šedesátých let 19. století z iniciativy dr. Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera. Tělocvičná jednota pražská (později Sokol Pražský ) byla založena za účasti předních českých vlastenců 16. února 1862 a téhož roku se ustavilo dalších osm jednot na venkově.
Pramen: Česká obec sokolská

Každá jednota se specializuje na něco jiného, proto si zájemci nabídku konkrétní organizace musí vyhledat. Třeba brněnský Sokol na Kounicově ulici nabízí volejbal, horolezectví nebo šerm, ve Zlíně se zase specializují na sportovní gymnastiku.

Ale jak popisuje starostka tamního Sokola Jitka Kejřová, nabídka v regionu je velmi pestrá:

„Máme třeba TJ Sokol Prštné, kde nabízí krasojízdu, nabízí kolovou, to znamená hru s míčem na kole. Nabízíme ještě okrajově jógu, to je pro starší ženy, pak nabízíme aerobic, to jsou mladší ženy.“

„A pak máme oblíbenou kategorii, my tomu říkáme batolata, to jsou děti od jednoho roku do tří let, kdy sem dopoledne chodí s maminkami. A myslím si, že je to jedna z nejoblíbenějších záležitostí, které na Sokole máme,“ uvedla Kejřová.

Sokolské jednoty se stejně jako dříve snaží promlouvat nejen do sportovního, ale i do kulturního dění ve městech. Tak třeba Sokol Brno 1 ve spolupráci s Divadlem Husa na provázku například inicioval vznik uličky Václava Havla.

mkp, Petr Boháč Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme