Svět si připomíná 20 let od srebrenického masakru

Před dvaceti lety se válka v Bosně a Hercegovině po třech krvavých letech blížila ke konci. K Daytonským mírovým dohodám chybělo už jen několik měsíců. To nejhorší ale mělo teprve přijít. Vojska Republiky srbské zahájila 11. července 1995 masové vraždění bosenských muslimů v enklávě kolem města Srebrenica. Šlo o nejhorší masakr v Evropě od konce druhé světové války.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dlouhé řady náhrobků v patmátníku Srebrenica-Potočari připomínají osm tisíc obětí srebrenického masakru | Foto: Pavel Polák

Ve středu se více než devět tisíc lidí vydalo na třídenní smuteční pochod do města Srebrenica. Účastní se ho i Rešid Dervišević, který srebrenický masakr přežil.

„Všechno, co se stalo, bylo pečlivě naplánované. Srbové měli svůj projekt Velkého Srbska, ale nedokázali ho naplnit. Chci vzkázat všem zemím, aby odsoudily každou genocidu bez ohledu na to, kde se stala nebo kdo byl obětí, aby se to už nikdy nestalo znovu," vysvětluje, proč se pochodu účastní.

Přehrát

00:00 / 00:00

Svět si připomíná 20 let od srebrenického masakru. Během něj zemřelo až 8 tisíc lidí. Tragédii připomněl redaktor Ondřej Himmer

Trasa vede v opačném směru, než před dvaceti lety prchaly tisíce Bosňáků, které pronásledovaly jednotky Vojsk Republiky srbské.

Většina z nich se do bezpečí nikdy nedostala. Někteří zemřeli po cestě, jiní se vzdali nepříteli. Jejich jména teď mnohdy figurují na seznamu víc než 8 tisíc obětí srebrenického masakru.

Pochod by měl skončit dnes na hřbitově v Potočari nedaleko Srebrenice, kde se uskuteční smuteční ceremonie a pohřby dalších 136 obětí masakru, jejichž těla byla nedávno objevena. Ani po 20 letech ale nebyly nalezeny ostatky všech obětí.

Pořadatelé počítají, že vzpomínkové akce se zúčastní na 50 tisíc lidí. Na pietu by měl do Srebrenice dorazit spolu s dalšími předními politiky z celého světa také srbský premiér Aleksandar Vučić.

V Srebrenici pohřbívají další oběti masakru. Srbského premiéra vyhnal dav házející kamení

Číst článek

„Víc než kdokoliv jiný jsme to právě my, kdo musí projevit respekt k obětem mučení a zabíjení. Musíme ukázat, že chápeme nenávist Bosňáků, kteří prošli tím peklem. Navzdory našemu postoji k rezoluci Rady bezpečnosti jsem připravený poklonit se památce obětí ze Srebrenice," řekl Vučić.

Více než devět tisíc lidí se vydalo na třídenní smuteční pochod do města Srebrenica | Foto: ČTK/AP

6. července 1995 zahájila Vojska Republiky srbské v přímém rozporu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN útok na Srebrenicu.

Špatně vyzbrojené jednotky bosenské armády jim nedokázaly dlouho vzdorovat a stáhly se do okolních hor.

Na účinný odpor neměl dost síly ani 400členný nizozemský kontingent jednotek UNPROFOR, které měly bránit tuto enklávu vyhlášenou Spojenými národy za bezpečnou zónu.

V provizorním táboře v těsné blízkosti základny OSN, kam uteklo na 30 tisíc civilistů, začali 11. července vojáci Republiky srbské zabíjet muže i děti a znásilňovat ženy.

Brzy pak začalo systematické vraždění zajatých mužů a často i malých chlapců, které na odlehlá místa svážely autobusy a náklaďáky. Zabíjení trvalo téměř dva týdny.

Patmátník Srebrenica-Potočari, kde odpočívají těla tisíců povražděných bosenských Muslimů | Foto: Pavel Polák

Mezinárodní trestní tribunál označuje tento dobře organizovaný masakr za genocidu a vynesl už v tomto znění celou řadu vysokých trestů.

Jiný názor na to, jestli byl masakr ve Srebrenici genocidou, má ale třeba Srbsko nebo Rusko. To tento týden vetovalo rezoluci, kterou při příležitosti 20. výročí projednávala Rada bezpečnosti OSN.

„Rusové odmítají tuto interpretaci z principu. Pokaždé, když se hlasuje v neprospěch Srbska, tak jsou na srbské straně a je to součást jejich mezinárodní politiky. Dokazují si tím i svůj vliv v Radě bezpečnosti OSN a svůj vliv na světovou politiku,“ vysvětlil komentátor Alexandr Tolčinský, který se specializuje na Balkán.

Památník Srebrenica-Potočari. Důstojná vzpomínka na zavražděné bosenské Muslimy | Foto: Pavel Polák

Tyto zločiny už ale snad nikdo s výjimkou extrémních srbských nacionalistů nepopírá. To je podle současného starosty Srebrenice a jednoho z mužů, kteří vraždění přežili, Camila Durakoviće to hlavní.

„To, co se stalo v Srebrenici je de facto i de iure uznávaný fakt, nejen morálně, ale i politicky. Dnes se z toho stává spíše otázka, na které je možné zkoušet smysl pro spravedlnost různých stran," dodal Duraković.

Přestože Srbsko odmítá mluvit o genocidě, v minulých letech odsoudilo několik svých občanů, kteří se na vraždění podíleli. Do Haagu také vydalo tehdejšího prezidenta Republiky srbské Radovana Karadžiće i velitele armády Ratka Maldiće.

Dobytí muslimské enklávy Srebrenica jednotkami bosenských Srbů | Foto: Český rozhlas

Ondřej Himmer, Anna Kottová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme