Téma holocaustu obohacuje pohled na vlastní dějiny, říká historik

Před 68 lety byl Rudou armádou osvobozen koncentrační a vyhlazovací tábor v Auschwitz – Birkenau. Tento den se tak pro celý svět stal připomínkou šesti milionů židovských obětí z období druhé světové války, Dnem památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Osvětim: příjezd maďarských Židů v roce 1944 | Foto: CC-BY-SA, Bundesarchiv, Bild 183-N0827-318

V průběhu uplynulých let se pohled společností celé Evropy na holocaust výrazně proměnil.

„Po druhé světové válce byla velmi rozšířená tendence vidět druhou světovou válku velmi nacionalisticky skrze počítání vlastních, v tomto případě československých obětí. A na ten židovský pohled, nebo na ty důvody, proč vlastně Židé trpěli a byli zabíjeni, nikdo příliš nehleděl,“ přibližuje historii pohledu na holocaust Michal Frankl, historik a vedoucí Oddělení pro dějiny šoa ze Židovského muzea v Praze.

Přehrát

00:00 / 00:00

Michal Frankl, historik a vedoucí Oddělení pro dějiny šoa ze Židovského muzea v Praze, zdůraznil v Ranním interview Radiožurnálu, že téma holocaustu není vyčerpané a že může obohatit pohled na vlastní dějiny

Po druhé světové válce se tak sice všeobecně vědělo o tom, co se dělo v koncentračních táborech, ale teprve od 60. let a pak hlavně od 90. let ustupují nacionalistické interpretace událostí druhé světové války do pozadí a dochází ke konfrontaci s dalšími pohledy.

I když by se mohlo zdát, že po více než půl století je téma genocidy Židů již vyčerpané a dostatečně popsané, opak bývá pravdou.

„Věnuje se více pozornosti reflexi dějin antisemitismu,“ dodává Michal Frankl.

„Každodenně dostáváme nové dokumenty, nové fotografie, nahráváme další a další rozhovory. A na tom je vidět, že to téma je ve společnosti pořád aktuální a že řada lidí cítí výraznou potřebu k jeho dokumentaci nějakým způsobem přispět,“ tvrdí Michal Frankl.

Pohnutky mají lidé podle Michala Frankla různé: některé zaujme téma v médiích, jiní si uvědomí důležitost této historické etapy ve vlastní rodině.

Povědomí o holocaustu se za posledních 15 let výrazně změnilo i ve školní výuce. Zatímco v dřívějších dobách se vyhlazování Židů, Romů a dalších etnických či minoritních skupin přecházelo kratičkou zmínkou, nyní vedle obsáhlejších kapitol v učebnicích je školám k dispozici i celá řada školních programů.

V souvislosti s vyhlazováním Židů je přesnější užívání pojmu šoa. Výraz označuje velkou katastrofu, neštěstí, pogrom, v tomto případě pak genocidu za druhé světové války. Používá se pak ve dvou významech: jednak rasové pronásledování Židů či Romů za 2. světové války, druhým pak je přímo vyhlazování Židů.

„To téma řadu učitelů a pochopitelně i studentů velmi zajímá,“ říká Michal Frank a pokračuje:

„To, co já velmi postrádám, je to, že vzdělávání o holocaustu, by podle mého názoru mělo přispívat nejen k faktografickým znalostem nebo k tomu, abychom si uvědomili, že rasismus obecně je špatný, ale mělo by také přispívat ke kritickému pohledu na vlastní české dějiny.“

I když nejsou podle Michala Frankla Češi zodpovědní za nacistický holocaust, je třeba si uvědomit, že i v českých dějinách je přítomen antisemitismus, nebo že téma uprchlictví před nacismem se týkalo i meziválečného Československa.

„Málokdo ví, že Československo uzavřelo své hranice pro židovské uprchlíky v roce 1938 po anschlussu Rakouska,“ připomíná Michal Frankl.

K rozšíření pohledu na holocaust přispívá i Židovské muzeum v Praze projektem „Naši nebo cizí?“. Otazník v názvu má vést k zamyšlení, jakou součástí českých dějin vlastně Židé jsou.

Martin Mašek, Marína Dvořáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme