Tragédii v Lidicích je nutné stále připomínat, shodují se přeživší 'lidické děti'

Když nacisté vypálili Lidice, bylo Pavlu Horešovskému šestnáct dní. Je jedním z takzvaných lidických dětí, které přežily nacistické běsnění nebo se narodily lidickým ženám těsně po něm, tedy před 73 lety. Pavel Horešovský chce, aby se nevzpomínalo jen na ty, kteří zemřeli, ale také na ty, kteří přežili. Každoročně proto vozí skupinku dnes už dam v důchodovém věku na několik míst, která jsou pro někoho možná překvapivě v Praze.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pomník dětských obětí války v Lidicích, Lidice. | Foto: Filip Jandourek

„Jsem nejmladší lidické dítě narozené před lidickou tragédií,“ začíná svoje vyprávění Pavel Horešovský.

Jeho matka musela záhy do koncentračního tábora. On se společně s dalšími pěti dětmi dostal do pražské Thomayerovy nemocnice. Až do konce války se tam o ně staraly zdravotní sestry, některé lépe, některé hůř. Po dvou měsících zjistila babička pana Pavla, že masakr přežil.

Přehrát

00:00 / 00:00

O osudy lidických dětí, které se narodily po nacistickém masakru, se zajímala Eliška Malínská

„Vypravila se tam přes nějaké úplatky, říkám to na rovinu, a našla mě tam. Po celou dobu, ne pravidelně, ale třeba jednou za týden nebo za měsíc, tam jezdili. Vím, že je to stálo nějakou korunu, aby se tam dostali,“ pokračuje Pavel Horešovský.

Devátého května 1945 si pro něj přijeli jeho děda a strýc a odvezli ho do Makotřas, což je vesnice vedle Lidic. „Tam jsem se setkal po měsíci s maminkou, které jsem se bál, protože jsem byl zvyklý na bílé pláště a ona byla v civilu. Ale to se srovnalo,“ vzpomíná Pavel Horešovský.

Šest lidických dětí přišlo na svět v Praze

Po zničení Lidic se narodilo ještě několik dětí. Jedno z nich v koncentračním táboře Ravensbrück, to ale nacisté okamžitě zabili. Dalších šest jich přišlo na svět v Praze v jednom z domů v Dykově ulici. Tam totiž němečtí vojáci odvezli těhotné ženy z Lidic.

Lidice nacisté zničili 10. června 1942 po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Během krvavého masakru zastřelili 173 lidických mužů, ženy odvezli do koncentračního tábora v Ravensbrücku. Část dětí vybrali na poněmčení, děti od jednoho roku byly otráveny výfukovými plyny ve speciálně upravených autech v nacistickém vyhlazovacím táboře v polském Chelmnu. Oběťmi nacistického vraždění se stalo celkem 340 lidických občanů. Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a po dvouletém pátrání do náruče lidických matek 17 dětí. Před masakrem žilo v obci 503 obyvatel.

Jana Hanzlíková, za svobodna Müllerová, se právě v tomto domě narodila. Její matku poslal tehdejší režim po porodu okamžitě do lágru a Jana byla v několika dětských domovech. Po květnu 1945 si ji vzali do výchovy manželé ze Zbraslavi.

„Ještě mě na Vánoce přejmenovali na Janu, já jsem se jmenovala Eva,“ říká Jana Hanzlíková, která u rodiny zůstala do roku 1946.

„Prvního května mě oblékli do kroje, že půjdu s nimi na Prvního máje, a maminka mě tam odpoledne našla. Takže v tom šestačtyřicátém roce už si mě maminka odpoledne vzala a jela jsem s ní,“ popisuje paní Jana.

Dnes 73letá dáma přišla v koncentračních táborech o babičku, malého bratra, tety. Jediný, kdo se vrátil domů, byla právě matka.

„Vždycky říkávala: Jano, všechno dojez, všechno sněz, my jsme v tom lágru nic neměli. Tak si na to vždycky vzpomenu,“ dodává.

Paní Jana Hanzlíková i pan Pavel Horešovský se shodli, že tragédii v Lidicích je nutné si neustále připomínat.

Eliška Malínská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme