Přesně 130 let si dnes připomínáme od Jubilejní slavnosti Sokola Pražského, což byl de facto první sokolský slet. Ve vojenském muzeu na pražském Žižkově proto začíná velká výstava věnovaná dějinám českého sokolstva.

Tento článek je více než rok starý.

4:45 18. června 2012 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Hlavním výtvarným prvkem výstavy Pod křídly sokola v pražském armádním muzeu jsou brány.

„Pro Sokol byly vždy typické brány, ať už to byly slavobrány, nebo potom brány jednotlivých sletových stadionů. Proto návštěvník projde jednotlivými etapami vývoje Sokola a vždy do další etapy vstoupí nějakou branou,“ vysvětluje kurátor Michal Burian.

„Do 1. republiky se například vstupuje branou gigantů Pražského Hradu, kde sokolové stáli v říjnu 1918 jako první stráž,“ pokračuje Burian.

Starším sokolským dějinám se věnuje první část expozice, kterou zdobí i mohutná třicetikilová činka. S tou cvičíval legendární Miroslav Tyrš.

Sokolové se podle historika Jiřího Rajlicha neztratili ani ve válce: „Sokol sehrál naprosto klíčovou roli při organizování československých legií za 1. světové války. Jen s malou nadsázkou se říká, že sice bez legií bychom neměli republiku, ale legie by nikdy nevznikly bez Sokola.“

Zlatým věkem sokola bylo období první republiky. To připomíná i zlatá olympijská medaile gymnasty Bedřicha Kupčíka. Získal ji za svůj výkon v disciplině šplh.

Většinu věcí sem půjčilo národní muzeum, které má bohatou sbírku Dějin tělesné kultury, pozadu ale nezůstal ani vojenský historický ústav.

„Například prapory prvních sokolských jednotek, které bojovaly v roce 1919 na Slovensku, ale i těch ,které se účastnily 1. světové války. Stejně tak jsou zde unikátní stejnokroje,“ uvádí kurátor Burian.

Pod křídly Sokola se snaží zachytit to nejdůležitější z dlouhé historie této organizace, proto nezbyl tolik prostor pro připomínku jejích významných osobností. Přesto jedna z nich je na plakátech, které do armádního muzea na Žižkově zvou.

„František Pecháček vedl školu sokolskou v Tyršově domě. V době 2. světové války se zapojil do odboje. Byl to jeden z hlavník spolupracovníků parašutistů, kteří uskutečnili atentát na Reinharda Heydricha. Byl popraven v koncentračním táboře v Mauthausenu,“ dodává Burian.

Projít si bránami symbolizujícími dějiny naší nejslavnější tělovýchovné organizace můžete až do konce roku.

Eva Rajlichová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít