Zatím nejstarší důkaz o tom, že si naši předkové dokázali nakrájet maso k večeři, pocházel z naleziště Gona v Etiopii a je starý asi 2,5 miliony let. Zářezy na antilopích kostech, které teď vědci objevili na jiném etiopském nalezišti Dikika, tuto hranici rázem posunuly o nejméně 800 000 let. Kosti dvou antilop, do kterých se kdysi zaryl kamenný nástroj pravěkého strávníka, jsou staré 3,4 milionu let. A tady přichází skutečná senzace: jediným druhem našeho předka, který v tomto období žil v Etiopii, byl Australopithecus afarensis, ke kterému patří i slavná kostra Lucy.

Antilopí kosti představují vůbec první důkaz o tom, že Lucy a její soukmenovci, jejichž mozek nebyl o moc větší než mozek šimpanze, používali kamenné nástroje. Australopitékové tedy mohli být mnohem méně primitivní, než jsme zatím předpokládali. V jejich evoluci se prokazatelně objevují dva klíčové prvky, které se zatím připisovaly mnohem mladšímu rodu Homo: užívání nástrojů a konzumace masa. Australopitékové zřejmě nebyli aktivní lovci, ale to, že vyšli z lesa na planiny hledat mršiny velkých zvířat, považují paleoantropologové za velký krok kupředu. Šimpanzi nerozpoznávají mršiny velkých zvířat jako zdroj potravy. Australopitékové to ale dokázali.

Zdroj: Nature

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít