Uplynulo 100 let od prvního použití chemické zbraně. Němci vyzkoušeli chlor

Dnes je to přesně 100 let od prvního použití chemické zbraně. Německá armáda vyzkoušela u belgického města Ypry bojový plyn chlor. O dva roky později zde Němci použili plyn známý jako yperit.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bitva se stala symbolem krveprolití na západní frontě

Bitva se stala symbolem krveprolití na západní frontě | Foto: public domain

Byl 22. duben 1915 a v polích na západ od Yper čekali v zákopech vojáci německého císaře Viléma II.

Na druhé straně bojovali vojáci britští, francouzští a kanadští. Netušili, že oblak, který se k nim blíží od německých zákopů, jim za několik minut přinese smrt.

Podle svědectví německého vojáka, který obsluhoval bomby s plynem, se z nepřátelských zákopů začal ozývat řev, kvílení a střelba. Pak už jen ojedinělé sténání a nakonec bylo ticho. Takové ticho, jaké prý ještě na frontě neslyšel.

Přehrát

00:00 / 00:00

Uplynulo 100 let od prvního chemického útoku. Německá armáda použila u belgického města Ypry plyn chlorin. Natáčel Pavel Novák

Prvním bojovým plynem, který Němci použili, byl chlorin s dusivým účinkem. Spojenecké vojáky zastihl zcela nepřipravené, proto svědectví o hrůze odehrávající se v zákopech nemohl nikdo z nich podat.

Na podzim roku 1915 použili Němci ještě strašlivější chemickou zbraň. Plyn fosgen byl osmnáctkrát účinnější než chlor.

Chlor byl ale první a jeho vynálezce byl za získání rozsáhlých nepřátelských území bez boje pochválen, ale nepovýšen.

„Chlor byl jako několik jiných plynů vyroben v laboratoři Fritze Habera. Ten se později stal nositelem Nobelovy ceny za chemii. V roce 1918 ji dostal za objev umělého hnojiva. Jaksi se pozapomnělo na to, že kromě chlorinu vynalezl zákeřnější plyn yperit, proti kterému nepomáhala ani plynová maska,“ vysvětluje historik Dominiek Dendooven z muzea flanderských polí.

Plyn yperit

Když se červencového rána roku 1917 rozednělo, začal se kapalný yperit rozptýlený nad spojeneckými zákopy vypařovat. Plynové masky ochránily vojákům obličej a plíce. Yperit ale pronikal uniformou a vytvářel bolavé puchýře. Smrt přicházela pomalu.

Britové mu kvůli zápachu začali říkat hořčičný plyn. Jméno mu dali Francouzi podle města Ypry, u kterého byl stejně jako chlorin použit.

„Není tak úplně nevýznamné zmínit, že Fritz Haber nebyl jen velmi vlastenecky založený Němec, ale také Žid. Což tomu všemu přidává nádech ironie. Byl totiž i vynálezcem plynu cyklon B, který později nacisté používali v plynových komorách v koncentračních táborech. Toho se ale vynálezce naštěstí nedočkal. Zemřel v roce 1934,“ dodává Dendooven.

Pavel Novák, Anna Jadrná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme