V českých zemích se naposledy slavilo narození prince Rudolfa v roce 1858
České země se na narození dědice trůnu naposledy chystaly v době Rakouska-Uherska, a i tehdy taková událost budila velký rozruch. Týkala se všech obyvatel monarchie a oslavy byly vymyšleny tak, aby lid potěšily.
„Dítka nemusela do školy, v kostelech se konaly slavnostní bohoslužby, někde posádka hrála promenádní koncert, samozřejmě se to připomínalo v denním tisku,“ líčí historik Jiří Pernes.
K narození císařského dítěte se vázal i přesný ceremoniál.
„V okamžiku, kdy se v panovnické rodině narodilo děvče, tak se střílelo z děl a vystřelilo se osm salv. Ale když se narodil chlapec, arcivévoda, tak se vystřelilo 24 ran a vědělo se, že když je to syn panujícího císaře, tak že bude automaticky panovníkem,“ popisuje historik.
Příspěvek o oslavách narození dědice trůnu v českých zemích připravila Zuzana Kopuletá
Naposledy se tyto salvy říší rozezněly 21. srpna 1858. To se císaři Františku Josefovi I. a císařovně Alžbětě narodil korunní princ Rudolf.
Osud mu nakonec připravil pravil jinou životní dráhu a konec Rakouska-Uherska znamenal, že žádný další potomek rodu se už velkolepých poct hned v prvních minutách života nedočká.
Přesto čeští monarchisté mají přesně zjištěno, kdo by měl zasednout na trůn, kdyby v Česku bylo království.
Královské miminko je na cestě, vévodkyně Kate je v porodnici
Číst článek
„Na českém trůně by měl sedět nejmladší Habsburk, kterému je momentálně 16 let a jmenuje se Ferdinand Zvonimír. Má jméno po prvním srbském králi, protože Habsburkové by měli vlastně být dědic jak chorvatského, tak polského, českého a rakouského trůnu,“ říká monarchista Radko Bohdálek.
Některé země Britského společenství ještě neschválily zákon o nástupnictví
Číst článek
Když se ale Rakousko-Uhersko v roce 1918 zhroutilo a čeští politici uvažovali o budoucnosti země, byly ve hře úplně jiné možnosti. Tehdejší monarchisté se chtěli po novém panovníkovi pohlédnout v Rusku, anebo právě v Británii.
