V jižních zahradách Pražského hradu zanechal výrazný rukopis Josip Plečnik
Pod jižním průčelím Pražského hradu se nacházejí celkem tři zahrady. Pražané do nich příliš často nechodí, oblibu si získali spíše u cizinců. Přestože široký pás zeleně začal vznikat už v 16. století, současnou podobu jim vtiskl až ve 20. letech 20. století hradní architekt Josip Plečnik, který zde vytvořil jednotnou geometrickou koncepci cest, pravoúhlé travnaté plochy a nepravidelné stromořadí.
„Do jižních zahrad Pražského hradu jsme vešli vchodem z Hradčanského náměstí. Čeká na nás zahrada Rajská, Na Valech a zahrada Hartigovská. Dnes jsou propojeny v jeden celek, ale tato úprava pochází až z 20. let 20. století,“ říká průvodkyně Kateřina Gilbert z Pražské informační služby.
„Teď sedíme v Rajské zahradě, která byla původně soukromou zahradou Ferdinanda Tyrolského a vznikla v 16. století v místech hradního opevnění.“
Zahradu vybudoval Bonifác Bolmut. Dříve tu bývaly široké květinové záhony, ptačí voliéra a lázně. Dnes je hlavní dominantou schodiště a velká žulová mísa z roku 1922 od architekta Josipa Plečnika.
„Plynule jsme přešli do zahrady Na Valech ze 2. poloviny 19. století, která vznikla na původním opevňovacím valu – odtud její název,“ vysvětluje Kateřina Gilbert.
Zahrada Na Valech je vybudovaná ve stylu anglického parku. I tady zanechal své stopy Josip Plečnik. Ve 20. století tu vybudoval tzv. Býčí schodiště, po kterém se dostanete na třetí nádvoří Pražského hradu. Půjdete-li od něj směrem k hradbám, dostanete se k vyhlídkovému pavilonku s koláčkovou dlažbou.
„To znamená, že každý vzoreček na ní je jiný. Připomíná to třeba orientální mozaiky, které mívali ve svým palácích Římané nebo Řekové.“
Z pavilonku je jeden z nejkrásnějších výhledů na celou Prahu.
„Od mé levé ruky můžeme vidět kostel Panny Marie před Týnem, kostel sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí, ale také vpravo kostel sv. Mikuláše na Malostranském náměstí. Když je jasno, dohlédneme odsud až na Pankrác, můžeme vidět i Vyšehrad a kapitulní chrám sv. Petra a Pavla a také věžové domy na Pankrácké planině.“
Obelisk připomíná defenestraci
S Kateřinou Gilbert míříme do Hartigovské zahrady. Procházíme pod okny Ludvíkova a Tereziánského křídla, před kterým stojí výrazný obelisk.
„Ten připomíná místa, kam při defenestraci roku 1618 dopadli místodržící Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka a Jaroslav Bořita z Martinic, stejně jako písař Fabricius.“
Z Hartigovské zahrady se dostáváme k zámeckým schodům. Tudy se dostanete až na Malostranskou. A když budete mít štěstí cestu vám zpříjemní pouliční hudebníci.
