V Maďarsku vzpomínají na švédského diplomata, který za války zachránil 20 tisíc Židů
Ve Švédsku a Maďarsku si letos připomínají osobnost Raoula Wallenberga a chtějí, aby tohoto švédského diplomata působícího v době holokaustu v Budapešti, který zachránil na 20 tisíc Židů, poznala lépe celá Evropa. Wallenbergův rok byl v Maďarsku odstartován právě dnes.
‚Zachránce Židů‘ Raoul Wallenberg se narodil před 100 lety. Pocházel z bohaté bankéřské rodiny ze Stockholmu. Do Budapešti přišel jako tajemník švédské ambasády v červenci 1944. Viděl, jak Němci z Maďarska odváží Židy do koncentračních táborů. V Budapešti je prozatím natlačili do ghetta a několik ambasád mělo jakýsi dohled nad obytnými domy nebo bloky.
Švédové dohlíželi na osm nájemních domů, kam nesměli vkročit žádní vojáci. Pracovníci ambasády byli pod diplomatickou imunitou. A tehdy začal Wallenberg řídit záchrannou práci.
O Raoulovi Wallenbergovi mluvil v Odpoledním Radiožurnálu spolupracovník Českého rozhlasu Gregor Martin Papucsek
Wallenberg vystavoval falešné dokumenty pro Židy. Mluví se o tom, že zachránil 20 tisíc životů.
Sám Wallenberg skončil tragicky v zemi, která patřila k vítězným mocnostem - v Sovětském svaze.
„Všechno je nejasné. Rudá armáda ho zadržela v bytě, kde se skrýval, 17. ledna 1945. Údajně zamřel v roce 1947 ve smutně známé věznici Ljubljanka. Není to ale jisté. Údajně ho později viděli. Nikdo hlavně neví, proč ho Sověti věznili," říká spolupracovník Českého rozhlasu Gregor Martin Papucsek.
Wallenbergův rok je podle maďarských organizací vhodnou příležitostí proto, aby se připomněla minulost nejen fašistických, ale i komunistických zločinů.
V Budapešti má Wallenberg dvě sochy na veřejném prostranství a pamětní desky. Je po něm pojmenovaný park a ulice. Město mu udělilo i titul čestného občana. U jeho soch se konají dny holocaustu, protifašistické akce nebo protesty proti neonacistům.
V Národním muzeu dnes ministři zahraničních věcí Maďarska a Švédska otevírají výstavu o jeho životě.
