V Pardubicích se otevírá naučná stezka ‚Pardubicemi po stopách Silver A‘

Naučná stezka vznikla k příležitosti 70. výročí druhého stanného práva, které vyhlásili němečtí okupanti na území protektorátu Čechy a Morava. Cesta představuje návštěvníkům několik míst spojených s činností Silver A v Pardubicích a osudy hlavních aktérů.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pardubická radnice na Pernštýnském náměstí | Foto: Honza Ptáček

Stezka má podtitul Poslední cesta Alfréda Bartoše, je dlouhá 2,5 kilometru a je vhodná pro starší lidi, rodiny s dětmi nebo postižené, protože je bezbariérová. Lidé budou mít k dispozici audioprůvodce nebo tištěné průvodce.

Cílem stezky je přiblížit československý odboj, kterým jsou Pardubice proslaveny, v pozitivním i negativním smyslu. Stezka prochází samotným centrem Pardubic.

Přehrát

00:00 / 00:00

O naučné stezce Pardubice po stopách Silver A mluvil v Odpoledním Radiožurnálu historik Vojtěch Kyncl

„Je to jedinečné v tom, že centrum Pardubic bylo místem jak úkrytů parašutistů a jejich života, tak i sídla tajné státní německé policie, což byl hlavní protivník výsadkářů,“ řekl v Odpoledním Radiožurnálu historik Vojtěch Kyncl.

Stezka začíná u radnice, pokračuje Zelenou bránou, po třídě Míru, k bývalému hotelu Veselka a Pernerovou ulicí. To jsou všechno místa, kde byly úkryty paravýsadku.

Na podzim roku 1941 byla v Londýně sestavena skupina tří parašutistů Silver A. Členy byli Alfréd Bartoš, Josef Valčík a radista Jiří Potůček. Ti 29. prosince 1941 seskočili nedaleko Poděbrad. Jejich úkolem bylo na Pardubicku navázat kontakt s Londýnem přes vysílačku Libuše. To se jim podařilo z lomu Hluboká, kousek od Ležáků, které nacisté nechali za trest vyhladit.

„Tady bych zmínil bydliště manželů Krupkových, odkud právě Alfréd Bartoš unikal před gestapem poslední den svého života 21. června 1942,“ připomíná Vojtěch Kyncl.

Operace Silver A společně s výsadkem Anthropoid byly dva první mimořádně úspěšné výsadky, které byly vysazeny na území protektorátu Čechy a Morava v zimě 1941 až 1942.

„A právě Silveru A se podařilo navázat spojení mezi domácím odbojem a Velkou Británií – exilovým ministerstvem národní obrany. Mohl tudíž skrze vysílací stanice Libuše předávat informace z protektorátu právě spojencům na Západ,“ vysvětluje Kyncl.

Nikola Bojčev, Michaela Vydrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme