V USA objevili nahrávku s hlasem německého kancléře Otty von Bismarcka
Ve Spojených státech objevili unikátní nahrávku hlasu ‘železného‘ kancléře Otty von Bismarcka. Byl prvním německým kancléřem a především mužem, který vybudoval sjednocené Německo. Jeho sochy zdobí mnohá německá města, známé jsou i jeho portréty. Díky novému objevu se teď poprvé může veřejnost seznámit i s hlasem Bismarcka.
Praskání a lupání a americkým vědcům nesrozumitelný jazyk byly důvodem, proč unikátní nález zůstával dlouhé roky absolutně bez povšimnutí. Nahrávka z roku 1889 pořízená Theo Wangemannem na Edisonův fonograf se víc než sto let skrývala v Edisonově muzeu v New Yersey mezi dalšími voskovými válci.
Vědci postupně některé z nich převáděli do digitální podoby. Díky tomu existuje například záznam Uherského tance v podání samotného Brahmse nebo vystoupení Frederica Chopina.
Identifikace hlasů byla náročnější. Přizván byl jeden z největších německých expertů na hlasy. Výsledek předčil očekávání.
Laik by v této nahrávce jen těžko poznal studentskou hymnu Gaudeamus igitur. Vědci jsou ale nadšení. Nahrávka 74letého kancléře ukázala, že například nemluvil fistulí, jak někteří historici tvrdili. A evidentně měl i smysl pro humor, což potvrzuje zpěvem francouzské Marseillaisy.
Pověst železného kancléře naopak nezapře v doporučeních synu Herbertovi, kterému udílí rady, v duchu, že pracovat, jíst a pít je třeba s mírou a s ohledem na morálku.
Soukromá nahrávka
Hudební archeolog Gabriel Gössel ve Stalo se dnes doplnil, že objevený zvukový záznam Otty von Bismarcka je soukromá nahrávka.
„Protože technik, který to točil, sloužil Edisonovi k tomu, aby v Evropě sledoval a dohlížel na provoz jeho fonografů, které byly na výstavě, například v Paříži v roce 1889. Odtud odjel do Německa a nahrával toho, kdo se mu zdál přitažlivý. Tehdy také v Maďarsku nahrál Brahmse, jak hraje na piano svůj Uherský tanec,“ přiblížil.
Připomněl, že první zvukové záznamy českých interpretů se objevily až v roce 1891. „To byl rok, kdy na Jubilejní výstavě v Praze poprvé představen Edisonův fonograf. K němu se tam dostavili tehdejší špičkoví umělci Národního divadla a natočili záznam. Válečky se ale bohužel nedochovaly. O 10 let později vlastně vznikly první české nahrávky,“ uvedl.