Vědci potvrdili senzační nález: Ostatky v anglickém Leicesteru patří Richardu III.
Britští vědci potvrdili jeden z největších archeologických objevů posledních desetiletí. Podle nich patří lidské ostatky nalezené pod parkovištěm ve městě Leicester skutečně anglickému králi Richardu III. Definitivně to prokázaly testy DNA.
„Univerzita v Leicesteru dospěla k akademickému závěru, že lidské ostatky nalezené v září 2012 v troskách kláštera Greyfriars patří nade vší pochybnost poslednímu Plantagenetovi na anglickém trůnu, Richardu III.,“ potvrdil krátce před polednem šéf univerzitního týmu Richard Buckley.
„DNA potomků rodiny Richarda III. se shoduje s DNA, kterou jsme získali z kosterních ostatků,“ uvedla genetička Turi Kingová.Vědci z poměrně dobře zachované kostry dokázali díky nejmodernějším metodám vyčíst především to, že legendární shakespearovský výrok z bojiště u Bosworthu možná ve skutečnosti nezněl „království za koně,“ nýbrž „království za přilbu,“ protože z deseti zranění, která se našla na ostatcích, bylo 8 na lebce.
Vědci potvrdili, že ostatky nalezené v anglickém Leicesteru patří králi Richardu III. Podrobnosti od londýnského zpravodaje ČRo Jiřího Hoška.
Radiokarbonovou metodou se také zjistilo, že ostatky patří muži mezi dvaceti a třiceti lety věku, který žil přibližně mezi roky 1455 a 1540. Král Richard měl asi 170 cm, což byl na tehdejší dobu prý nadprůměr, ale měl velmi křehkou, takřka dívčí postavu
Richard III. ale asi nebyl takové monstrum, jak ho líčili tudorovští historici a konec konců i William Shakespeare, díky kterému je panovník známý jako jeden z největších padouchů v britských dějinách.
Neměl třeba chromou ruku, jak se myslelo. Podle šéfa výzkumu Richarda Buckleyho měl ruce panovník zkřížené na prsou, což vede k domněnce, že měl spoutaná zápěstí, když ho pohřbili. Richard III. každopádně trpěl vážnou skoliózou, takže na fyzicky deformované postavě přece jen něco bylo.
Richard III. se narodil roku 1452, v roce 1483 se stal anglickým králem jako poslední z rodu Yorků. Zemřel v bitvě u Bosworthu v roce 1485. Jeho smrtí vyvrcholila Válka růží, po které Plantagenety na anglickém královském trůnu vystřídali Tudorovci.
Podle starosty Leicesteru spočinou Richardovy ostatky v městské katedrále, což ale ještě řadu měsíců potrvá. Nejspíš to bude až na jaře 2014. Do té doby bude pokračovat vědecké zkoumání kostry. Philippa Langleyová ze společnosti Richarda III. potvrdila, že přípravy zvláštního ceremoniálu jsou v plném proudu a stejně tak se se pracuje i na zhotovení hrobky.
Dlouho se netušilo, zda Richard III. vůbec hrob má. Zemřel v roce 1485 v bitvě na Bosworthském poli. A podle některých historiků jeho tělo vítězové hodili dokonce do řeky. Kusé důkazy naznačovaly, že ještě začátkem 17. století měl náhrobek nebo alespoň pamětní desku v zahradě malého kostelíku Greyfriars.
Jenže ten postupem času zmizel nahrazen dalšími a dalšími budovami. Dnes je na jeho místě parkoviště.
Se smrtí Richarda III. končí známá Válka růží, tedy asi 30letý spor mezi Yorky a Lancastery o následnictví anglického trůnu. Na trůn usedl Henry Tudor. A přestože ze začátku i jeho vlastní historik napsal, že Richard III. byl spravedlivý vládce a odvážný bojovník, postupem času bylo potřeba změnit obraz bývalého panovníka.
Stabilitu země neustále ohrožovaly pokusy o znovuzažehnutí konfliktu. A to až do roku 1525. Dnes nejrozšířenější představa o osobnosti Richarda III. pochází z pera Williama Shakespeare, který ho prezentuje jako machiavelistického vypočítavého panovníka, který se neštítí vraždit děti, pokud to je v jeho zájmu.
Jedná se ale pravděpodobně o fikci psanou na zakázku dalších králů, kteří potřebovali legitimizovat svou pozici na trůnu. S tímto přepisováním historie jde ruku v ruce i účelové zapomenutí na hrob posledního krále z rodu Plantagenetů, aby nesloužil jako pietní místo pro rebely.
