Vojenský ústřední archiv ukázal unikátní dokumenty o atentátu na Heydricha

Rozvodněná Vltava v roce 2002 poškodila v Praze mimo jiné i řadu cenných archiválií. Potkalo to i Vojenský ústřední archiv, který při povodni přišel o desítky tisíc dokumentů. Tato smutná kapitola se dnes uzavře. Vojenský ústřední archiv slavnostně zahájí provoz své nové budovy v areálu bývalého vojenského gymnázia v Ruzyni. Při této příležitosti poprvé veřejnosti představí i čtyři nové archivní kulturní památky.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Popis průběhu Operace Anthropoid a 'Moje přání' Jozefa Gabčíka | Foto: Martin Houška

Nejvýznamnějším dokumentem je podle ředitele historického archivu Júlia Baláže úřední záznam z jednání u plukovníka Moravce.

„Jednalo se o tom, že vzhledem k tomu, jaký teror vládne po nástupu Heydricha v protektorátu, je nutné udělat určitý čin vůči představitelům německé moci, kteří teror v protektorátu rozšiřují,“ vysvětluje Baláž.

Zápis ze setkání u plukovníka Moravce, na kterém se rozhodlo o Operaci Anthropoid | Foto: Martin Houška

Přes tento list, který byl na samém počátku přípravy atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha, je položený rukou psaný dopis, ze kterého běhá mráz po zádech. Začíná slovy „Moje přání“.

Přehrát

00:00 / 00:00

Vojenský ústřední archiv zahájí provoz nové budovy a představí i čtyři nové archivní kulturní památky. Na místě natáčela Věra Masopustová

„To je poslední přání podepsané Jozefem Gabčíkem v den výsadku. ‚Moje přání‘ psali nejenom Gabčík a Kubiš, ale i ostatní parašutisti, kteří byli vysazováni do protektorátu,“ říká Baláž.

To jsou jen dva vzácné listy z celé složky výsadkové skupiny Anthropoid, ve které jsou například i Gabčíkem a Kubišem podepsané závazky, že atentát vykonají nebo jejich "vysvědčení" z výcviku, který mu předcházel.

Zpráva o výcviku Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše | Foto: Martin Houška

Čtveřici nových archivních kulturních památek doplňují ještě jmenný seznam dobrovolníků roty Nazdar, deník bojové činnosti České družiny a kronika dobrovolnického sboru v Itálii – všechny tři z první světové války.

Z Invalidovny do Ruzyně

Nejen tyto vzácné archiválie našly důstojné místo ve zrekonstruované budově na Ruzyni. „Předchozí sídlo Vojenského ústředního archivu – Invalidovnu v pražském Karlíně – těžce poškodila povodeň v roce 2002, kdy voda poničila i uložené spisy a dokumenty. Zatopeno tehdy bylo 26,5 tisíce kartonů s archiváliemi,“ připomíná důvody stěhování mluvčí ministerstva obrany Petr Medek.

„Následně bylo rozhodnuto o přestěhování archivu do budovy bývalého vojenského gymnázia v areálu kasáren 17. listopadu v Praze-Ruzyni, kde po generální opravě pro vojenské archivnictví vznikl moderní prostor,“ uvádí Medek.

Karlín a Invalidovna, 14. 8. 2002, 1509, letecký pohled, foto M. Raudenský, I. Dorazil | Foto: Muzeum hlavního města Prahy

V nové budově archivu bude lépe nejen dokumentům a archivářům, ale i badatelům.

„Máme otevřeno ne tři, ale čtyři dny pro badatelskou veřejnost. A samozřejmě zpřístupníme materiály už v digitální podobě, takže luxus zpřístupňování archiválií se stále rozšiřuje,“ říká ředitel Vojenského historického archivu Július Baláž.

Stěhování vojenského archivu z Invalidovny do Ruzyně bylo náročné. Pokud by se totiž všechny dokumenty naskládaly na sebe, dosáhly by do výšky 20 kilometrů.

Atentát na Heydricha | Foto: Michal Jindra

Věra Pfeifferová, mka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme