Voříšek je zcela okrajová kauza, zlobí se autoři knihy o normalizaci na Filozofické fakultě

Už několik dní se na obrazovce televize Nova neobjevuje moderátor Karel Voříšek. V době svých studií na Filozofické fakultě UK se prý zapletl s komunistickou Státní bezpečností a televize ho stáhla, aby se mohl obhájit. Sedmi historikům, kteří knihu o normalizaci na fakultě vydali, se však podobný přístup nelíbí. Vadí jim, že média vybrala z více než 400stránkové knihy právě jen čtyři věty o Voříškovi a výsledkům výzkumu se prakticky nevěnovala.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tým autorů knihy „Náměstí Krasnoarmějců 2. Učitelé a studenti Filozofické fakulty UK v období normalizace“

Tým autorů knihy „Náměstí Krasnoarmějců 2. Učitelé a studenti Filozofické fakulty UK v období normalizace“ | Foto: Martin Hundák

„Náš autorský tým je dost nešťastný z toho, co se rozpoutalo kolem těch čtyř vět a tří poznámek pod čarou o Karlu Voříškovi. Kniha je úplně o něčem jiném, než o čem píší média,“ upozorňuje jedna z autorek knihy Katka Volná, která od roku 2006 vede výzkum normalizace na Filozofické fakultě.

Přehrát

00:00 / 00:00

O knize popisující normalizaci na Filozofické fakultě UK mluvila její spoluautorka Katka Volná

Kniha je podle ní především o tom, jaká byla fakulta v období normalizace, jak lze rozumět vlivům, které působily na tehdejší učitele a studenty, jaké měli volby, co mohli dělat nebo jak a podle čeho se rozhodovali.

„Je to myslím nejhlubší srovnatelná sonda do normalizační minulosti, která v českém prostředí existuje. Vyndat z toho čtyři věty, onálepkovat jednoho moderátora a dělat z toho kauzu, je pro mě osobně a pro ostatní členy týmu vlastně shození toho všeho, co jsme zkoušeli v knize představit,“ říká badatelka.

Každý, kdo se bude knihou poctivěji zabývat a nevezme jen jednu celebritu, o které si bude chtít najít citlivé údaje, má podle autorky šanci porozumět jednomu z klíčových období českých dějin.

Knihu „Náměstí Krasnoarmějců 2. Učitelé a studenti Filozofické fakulty UK v období normalizace“ vydal tým mladých badatelů pod vedením Jakuba Jareše, Matěje Spurného a Katky Volné. Fakulta byla v době komunismu plně loajální k normalizační KSČ a jednou z jejích opor, přestože si řada akademiků myslela opak. Pětiletý výzkum tak mapuje hlavně jednání akademiků a studentů a jejich dilemata, ale i vztah k Chartě 77 nebo vliv režimu na úroveň vzdělávání.

Katka Volná míní, že přístup médií k jejich knize odpovídá i dosavadnímu přístupu Čechů k vyrovnání se s komunistickou minulostí. „Já jsem trochu zděšena z toho, jak v roce 2012 nemáme vůbec žádné porozumění pro diferenciaci toho, co je důležité pro pochopení minulosti a vybíráme úplně nesmyslné věci,“ říká.

„Bohužel nenastává pochopení, že fakultních předsedů SSM nebo svazáckých organizací v Česku byla v normalizaci celá řada. Vezme se z toho jeden Voříšek a dělá se z toho mediální kauza, ačkoli svazáků byly desetitisíce, statisíce, podobně jako členů komunistické strany. Tohle byly přesně funkce, které udržovaly komunistický režim v té stabilitě, ve které byl, daleko víc než spolupráce s StB,“ tvrdí.

„To, co máme v knížce o panu moderátorovi Voříškovi je okrajová zmínka, která souvisí s jeho funkcí v předsednictví SSM a je to v souvislosti s jinými předsedy SSM. Není to jeden příběh Karla Voříška,“ dodává spoluautorka knihy o normalizaci na Filozofické fakultě.

Pavel Polák, Mirko Kašpar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme