Voříšek je zcela okrajová kauza, zlobí se autoři knihy o normalizaci na Filozofické fakultě

Už několik dní se na obrazovce televize Nova neobjevuje moderátor Karel Voříšek. V době svých studií na Filozofické fakultě UK se prý zapletl s komunistickou Státní bezpečností a televize ho stáhla, aby se mohl obhájit. Sedmi historikům, kteří knihu o normalizaci na fakultě vydali, se však podobný přístup nelíbí. Vadí jim, že média vybrala z více než 400stránkové knihy právě jen čtyři věty o Voříškovi a výsledkům výzkumu se prakticky nevěnovala.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tým autorů knihy „Náměstí Krasnoarmějců 2. Učitelé a studenti Filozofické fakulty UK v období normalizace“ | Foto: Martin Hundák

„Náš autorský tým je dost nešťastný z toho, co se rozpoutalo kolem těch čtyř vět a tří poznámek pod čarou o Karlu Voříškovi. Kniha je úplně o něčem jiném, než o čem píší média,“ upozorňuje jedna z autorek knihy Katka Volná, která od roku 2006 vede výzkum normalizace na Filozofické fakultě.

Přehrát

00:00 / 00:00

O knize popisující normalizaci na Filozofické fakultě UK mluvila její spoluautorka Katka Volná

Kniha je podle ní především o tom, jaká byla fakulta v období normalizace, jak lze rozumět vlivům, které působily na tehdejší učitele a studenty, jaké měli volby, co mohli dělat nebo jak a podle čeho se rozhodovali.

„Je to myslím nejhlubší srovnatelná sonda do normalizační minulosti, která v českém prostředí existuje. Vyndat z toho čtyři věty, onálepkovat jednoho moderátora a dělat z toho kauzu, je pro mě osobně a pro ostatní členy týmu vlastně shození toho všeho, co jsme zkoušeli v knize představit,“ říká badatelka.

Každý, kdo se bude knihou poctivěji zabývat a nevezme jen jednu celebritu, o které si bude chtít najít citlivé údaje, má podle autorky šanci porozumět jednomu z klíčových období českých dějin.

Knihu „Náměstí Krasnoarmějců 2. Učitelé a studenti Filozofické fakulty UK v období normalizace“ vydal tým mladých badatelů pod vedením Jakuba Jareše, Matěje Spurného a Katky Volné. Fakulta byla v době komunismu plně loajální k normalizační KSČ a jednou z jejích opor, přestože si řada akademiků myslela opak. Pětiletý výzkum tak mapuje hlavně jednání akademiků a studentů a jejich dilemata, ale i vztah k Chartě 77 nebo vliv režimu na úroveň vzdělávání.

Katka Volná míní, že přístup médií k jejich knize odpovídá i dosavadnímu přístupu Čechů k vyrovnání se s komunistickou minulostí. „Já jsem trochu zděšena z toho, jak v roce 2012 nemáme vůbec žádné porozumění pro diferenciaci toho, co je důležité pro pochopení minulosti a vybíráme úplně nesmyslné věci,“ říká.

„Bohužel nenastává pochopení, že fakultních předsedů SSM nebo svazáckých organizací v Česku byla v normalizaci celá řada. Vezme se z toho jeden Voříšek a dělá se z toho mediální kauza, ačkoli svazáků byly desetitisíce, statisíce, podobně jako členů komunistické strany. Tohle byly přesně funkce, které udržovaly komunistický režim v té stabilitě, ve které byl, daleko víc než spolupráce s StB,“ tvrdí.

„To, co máme v knížce o panu moderátorovi Voříškovi je okrajová zmínka, která souvisí s jeho funkcí v předsednictví SSM a je to v souvislosti s jinými předsedy SSM. Není to jeden příběh Karla Voříška,“ dodává spoluautorka knihy o normalizaci na Filozofické fakultě.

Pavel Polák, Mirko Kašpar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme