Vysočinu na konci 2. světové války bombardovali Rusové, potvrdili historici
Ždírec nad Doubravou a další města na samém konci 2. světové války bombardovala Rudá armáda, ovšem v amerických letadlech. Odborníci to zjistili v ruských archivech. Bomby 9. května 1945 na Ždírec a vedlejší Krucemburk spadly celkem ve třech vlnách, obce ostřelovali také palubní kulometčíci. Americké stroje Douglas si Rusové od Američanů půjčili.
„Tak jsme utíkali domů, naši už stáli mezi dveřmi. A volali jsme: Bombardují, bombardují,“ vzpomíná Václav Fiedler.
Otřesný zážitek, který si dnešní člověk není schopen představit. 9. května, když už si všichni mysleli, že utrpení skončilo, si Rudá armáda takříkajíc vyřizovala účty s prchajícími davy německých vojsk.
Co se dělo ve Ždírci nad Doubravou na konci 2. světové války, zjišťoval redaktor Milan Kopecký
A bomby padaly mimo jiné na Velkou Bíteš, Nové Město na Moravě, Velké Meziříčí i Ždírec. Se žehličkou v ruce nálety prožila i Dana Matějíčková.
„Vedle padla bomba a všechno se to začalo řítit. Celá půlka baráku. Já jsem se sestrou skočila mezi futra, která byla široká. Maminka zůstala zasypaná, potom jsme ji vyhrabali,“ popsala v před časem v rozhlasovém vysílání.
Ždírec - jako historickou křižovatku důležitých silnic a také jako obrovské shromaždiště německých vojáků - skutečně bombardovali Rusové, ovšem v amerických letadlech Douglas.
„Byly v rámci půjčky a pronájmu dány Rudé armádě. Byla to 218. bombardovací letecká divize, která ten den bombardovala několik míst,“ říká historik Michal Kamp. Čerpá přitom z nové knihy Michala Plavce Smrtonosné nebe.
Bombardování Ždírce tak zůstává černou tečkou na konci války. Následné události také stojí za povšimnutí. Ve ždírecké kronice je kupříkladu popsáno, jak německý voják pomáhal po ruských náletech starší paní ze sutin.
