Za největší stavbu 21. století označují v Berlíně znovupostavení zámku Hohenzollernů

Berlín se dočká nové velkolepé dominanty. Dlouhé roky se diskutovalo o tom, zda znovu postavit původní sídlo pruských králů a německých císařů. Německý parlament nakonec rozhodl, že palác vyroste. Scházely ovšem peníze. Po letech nejistoty má ale stavba základní kámen a v centru Berlína tak začíná údajně největší stavba 21. století.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Humboldtova univerzita v Berlíně

Humboldtova univerzita v Berlíně | Foto: Press kit

Už přes dvacet let připomíná Berlín jedno velké staveniště. Zvuky bagrů, vrtaček a dalších stavebních strojů teď budou obtěžovat Berlíňany a především turisty několik dalších let. Palác Hohenzollernů stával přímo naproti muzejnímu ostrovu. Paní Rückertová je ale přesvědčená, že palác vzniknout musí.

„Je důležité aby vyrostl právě tento barokní zámek, protože je to jeden z nejhezčích zámků, má důležitý historický význam v rámci evropských dějin,“ říká a v Humboldtově centru, které vyrostlo u stavby, mi ukazuje model Berlína z roku 1910.

Tehdy bylo sídlo německých císařů berlínskou dominantou a přirozeným středem města. To dnes německá metropole nemá.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž zpravodajky Českého rozhlasu Kláry Stejskalové o replice zámku Hohenzollernů v Ranním Radiožurnálu.mp3

O tom, že znovu postavení zámku je dobrý nápad, je přesvědčená i jedna z návštěvnic. „V každém případě, samozřejmě, že je to dobrý nápad, Berlín nemá žádný střed, a koneckonců Bundestag to schválil.“

V Humboldtově fóru si člověk může prohlédnout, jak jednou bude zámek vypadat. Projekt italského architekta Francesca Stelly není pouhou kopií, i když se drží dobových návrhů. Do obnoveného zámku budou zabudovány tři ze čtyř původních barokních fasád. Vnitřní vybavení má odpovídat 21. století. Náklady se odhadují na 590 milionů eur.

„Když si vezmete, kolik stála budova spolkového kancléřství a podobně, tak 500 až 600 milionů eur není tak mnoho. Myslím, že to je smysluplný projekt, země jako Německo musí investovat do kultury, do umění,“ je přesvědčený André Schmitz, který měl na berlínské radnici na starosti kulturu.

Kdy se ale Berlín nového kulturního stánku dočká, lze těžko říct. Otevření berlínského letiště nebo Labská filharmonie v Hamburku se protahují o dlouhé roky a asi jen snílek by mohl věřit, že berlínský zámek nepotká podobný osud.

Klára Stejskalová, Eva Presová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme