Nadšenci usilují o návrat jeřábu sladkoplodého na Jesenicko

Na Jesenicko se vrátí stromy jeřábu sladkoplodého. Jde o 200 let starý druh jeřábu, vyšlechtěný právě na severu Olomoucka, který už ale téměř vyhynul. Místní nadšenci se rozhodli najít stromy, které přežily. A poslouží jim k tomu i GPS.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jeřáb břek | Foto: Wikipedia, Rolf Schulte

Na konci jejich úsilí bude nejen digitální mapa zachovaných jeřábů, ale také - a to především - nové aleje. Podle Bohumily Tinzové z občanského sdružení Eberesche se už nadšencům podařilo podchytit 18 jeřábů sladkoplodého ve stáří asi 40 až 70 let.

Občanské sdružení se chce teď pokusit tento druh na Jesenicku znovu rozšířit.

Přehrát

00:00 / 00:00

O návratu jeřábu sladkoplodého na Jesenicko mluvila v Odpoledním Radiožurnálu Bohumila Tinzová z občanského sdružení Eberesche

„Na jaře jsme roubovali z prvních dvou nalezených starých stromů, takže máme v současnosti asi 80 roubovanců sladkého jeřábu a chystáme výsadbu nejenom alejí, ale i do zahrad, v intravilánech obcí a měst, takže se budeme snažit jich naroubovat co nejvíce,“ uvedla Tinzová v Odpoledním Radiožurnálu.

První alej podle ní vznikne tam, kde to všechno začalo – v Ostružné, kde chtějí vysázet asi padesát stromků při místní komunikaci směrem na Petříkov. Právě z těchto dvou obcí totiž pocházeli rolníci, kteří tento druh jeřábu vyšlechtili.

„V letech 1805 až 1838 zjistili, že některé jeřabiny jsou sladčí, takže s tímto materiálem pracovali, až vyšlechtili tuto sladkoplodou odrůdu. Tu potom díky zdejšímu lesnímu správci Franzi Kretzlovi rozšířili v podstatě do celé Evropy, především do vysokohorských a velice chladných oblastí, třeba i Sibiře nebo severní Evropy.“

„To je právě specifikum jeřábu, protože je to vlastně jediný ovocný strom, kromě snad ptačí třešně, který rodí v tak vysokých nadmořských výškách, nad 700 metrů nad mořem,“ podotkla Tinzová, podle níž v minulosti plody jeřábu měly široké využití v kuchyni i domácí lékárně.

„Jeřabinám se zde říkalo citróny severu. Mají vysoký obsah vitamínu C a používaly se jak v lékárnické podobě, jako sušené, čaje, tak se z nich vyráběly gely, marmelády v nejrůznějších kombinacích s dalším ovocem, likéry, používaly se jako brusinky či rozinky. Ta škála je velmi široká,“ zmínila možné využití plodů jeřábu sladkoplodého Bohumila Tinzová.

Lucie Husárová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru