V Černém moři teče šestá největší „řeka“ světa

Skoro kilometr široký a víc než 30 metrů hluboký proud objevili pod hladinou Černého moře britští vědci. Na souši by byl podle nich tento masivní mořský tok šestou největší řekou na světě. Jen pro představu, průtok vody v „černomořské řece“ je 350 krát větší než v Temži.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Černé moře, Bospor a Marmarské moře. Vpravo je vidět jezero Iznik.

Černé moře, Bospor a Marmarské moře. Vpravo je vidět jezero Iznik. | Foto: NASA - Johnson Space Center

Pro odborníky ale tento objev není ničím převratným. Potvrzuje totiž původní teorie geologů a geografů o tom, jak Černé moře vzniklo. V Odpoledním Radiožurnálu to řekl geograf a hydrolog Bohumír Janský.

„ Předpokládá se, že Černé moře bylo sladkovodním jezerem s hladinou, která byla o nějakých 90 až 120 metrů níže, než je současná úroveň Černého moře. Bylo to v poslední době ledové, kdy severní Asie, Evropa, Severní Amerika byly silně zaledněné.

Přehrát

00:00 / 00:00

O podmořské řece v Černém moři hovořil v Odpoledním Radiožurnálu geograf Bohumír Janský

Takovými jezery byly i dnešní Kaspické moře či Aralské jezero, a poté, co docházelo k tání obrovského severního ledovce, tato původní jezera se začínala plnit a jejich hladiny se zvyšovaly.

„Ovšem než k tomu došlo, tak pravděpodobně došlo k takové skutečně katastrofické události - k prolomení bariéry mezi Egejským mořem, které je součástí Středozemního moře, a mezi Černým mořem,“ upozornil dále Janský.

„Ten výškový rozdíl hladin tam byl nějakých 80 - 90 metrů a v době, kdy ještě roztálo obrovské zalednění Severní Ameriky, tak hladina celého světového oceánu výrazně stoupla. Znamenalo to, že nastal průlom hráze v místě dnešního průlivu Bospor-Dardanely a k velice silnému přítoku vody do Černého moře.“

Už tehdy, zhruba před 7600 lety, podle Bohumíra Janského také vznikl základ „podmořské řeky“, prohlubně, kterou nyní objevili britští vědci.

„Ten erozní proces, prohlubování toho kaňonu, pokračuje i v současné době, protože v Bosporu dochází k velmi silné výměně vody mezi Černým a Egejským mořem. Slanější vody Egejského moře tekou při dně Bosporem do Černého a naopak takový vyrovnávací proud při hladině z Černého do Egejského moře. To znamená, ta slaná hustá voda z Egejského moře pořád natéká do moře Černého.“

„No a jestli britští vědci hovoří o tom, že tenhle kaňon má i přítoky, tak je to zase pochopitelné vzhledem k tomu, že kdysi celá ta oblast byla souší a že tam tedy mohl být velký říční systém, který byl později byl zatopen,“ vysvětlil Janský.

Martina Hanáčková, mta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme