Až z Asie se mohou do českých řek dostat toxické látky
Až z jihovýchodní Asie se do českých řek mohou dostat jedy. Česká pobočka Greenpeace na základě laboratorních testů zjistila, že v Labi a jeho přítocích jsou nebezpečné látky. Takzvané nonylfenoly, které působí negativně na vodní organismy a narušují funkci hormonů, jsou sice v Evropské unii zakázané, ale v Číně a dalších mimoevropských zemích se používají v textilním průmyslu. Do EU se pak nejspíš dostávají v dováženém oblečení.
Výroba a použití nonylfenolů je v Evropské unii zakázané od roku 2006, přesto do českých i dalších evropských řek stále unikají. Jsou na seznamu 20 nejnebezpečnějších látek pro životní prostředí v EU.
O nonylfenolech mluvil ve Světě o druhé vedoucí toxické kampaně Greenpeace Jan Freidinger
Pravděpodobnost, že nebezpečná látka uniká z textilu je, podle vedoucího toxické kampaně Greenpeace Jana Freidingera, velmi vysoká:
„Nejen, že jsme otestovali přítomnost nonylfenolů v sedimentech českých řek, ale i v rámci naší globální kampaně jsme testovali textil a zároveň jsme dělali analýzy - kolik procent z látky uniká. V některých případech to bylo až 90 procent.“
Nonylfenoly jsou toxické látky pro životní prostředí a zároveň mají schopnost narušovat funkci hormonů. „Lidem neškodí, protože v textilu jsou trochu v jiné formě, to jsou takzvané nonylfenol ethoxyláty, které se přemění na jedovatý perzistentní nonylfenol, až když se tato látka dostane do přírody a následně se přemění na nonylfenol,“ říká Freidinger.
Greenpeace chce omezit nonylfenoly v textilu
Pokud by se tato látka zakázala i v textilu, pomohlo by to podle Freidingera nejen českým řekám, ale i čínským:
„My už jsme v rámci naší kampaně přesvědčili několik velkých firem jako Puma, Adidas, Nike, aby se zavázaly k tomu, aby přestaly tuto a další nebezpečné látky ve své výrobě používat.“
Škála negativního vlivu na životní prostředí je velmi široká - záleží, o jaký organismus se jedná, jak dlouho na něj látka působí, v jaké koncentraci, a podobně. „Obecně je látka charakterizovaná jako velmi toxická pro životní prostředí, navíc má schopnost narušovat funkci hormonů a nepůsobí samostatně,“ dodává Freidinger.
