Bobruško, proč máš tak silné zuby?
Sopečná činnost yellowstonské oblasti po sobě zřejmě nezanechala jen známý národní park. Podepsala se také na zubech hlodavců bobrušek.
Severoamerická bobruška (Aplodontia rufa) patří k nejprimitivnějším žijícím hlodavcům. Na pohled vypadá jako bobr, ale ve skutečnosti je příbuznější veverkám. Zarážející u tohoto druhu hlodavců jsou neustále dorůstající zuby, které mají zvláštní tvar, tlustou vrstvu skloviny a krátké kořeny. To všechno jsou prvky známé od zvířat, která se živí tvrdými a drsnými rostlinami s vysokým obsahem zuby obrušujících částic. Bobrušky jsou sice výhradní býložravci, ale konzumují pouze měkkou potravu. Otázkou tedy bylo, proč se u nich vyvinul tak „předimenzovaný“ chrup.
Biologové z Oregonské univerzity studovali fosilie vymřelých příbuzných bobrušek. Zjistili, že zvláštní zuby se poprvé objevily před 10 až 15 miliony lety u zvířat ze severozápadní Nevady a Oregonu. Zdejší vegetace byla zřejmě často pokryta vulkanickým prachem uvolněným při erupcích v Yellowstonu. Lehký a vysoce abrazivní prach s velkým obsahem křemenných částic dával zubům býložravců bezesporu zabrat. Není vyloučené, že bobrušky se mu přizpůsobily zesílením svých zubů a tento prvek si zachovaly až dodneška.
