Bodavý hmyz a jeho hnízda nejefektivněji zneškodní odborník
Potkat se s rojem včel není nic příjemného. Také nelibě neseme, když se nám nad hlavou rozrůstá vosí hnízdo. Vrcholem je, když zjistíme, že se nám ve střeše zabydlely sršně. Ty svojí horečnou aktivitou a stavbou velehnízda postupně rozebírají materiál pod ní.
Sršně si začaly stavět hnízdo přímo pod střechou také u pana Miroslava z Liberce. Že něco není v pořádku, poznal, když se mu v garáži začal propadat strop.
„Máme v garáži podhled, kde se začaly nepravidelně objevovat tmavé fleky. Tak jsme si mysleli, že nám tam zatéká. Asi čtvrtý nebo pátý rok se nám ve stropě objevila díra. Nebylo to zatékání, byly to sršně, které se prokousaly podhledem a začaly létat po garáži,“ říká pan Miroslav.
Nikdo netušil, jak velké by sršní hnízdo mohlo být. I proto si pan Miroslav na jeho likvidaci pozval odborníka.
„Skutečně vylétaly ven s nějakým modrým práškem. Začaly létat splašeně, nepravidelně, padat na zem. Ty, co byly doma, vypadávaly modré ven, a ty co přilétaly, ty to teprve čekalo. Od té doby je klid,“ vzpomíná pan Miroslav.
Nejefektivněji roje včel, vos, ale i sršní hnízda zlikviduje odborník, říká deratizátor Petr Dvořák z Liberce. Pro ostatní je to nebezpečné:
„Ti lidé si neuvědomují, že se jim sice podaří zlikvidovat hnízdo, ještě se kochají výsledkem, ale neuvědomí si, že všechny nejsou v hnízdě. Jsou třeba čtyři až pět kilometrů daleko od hnízda na lovu. No a ty se vracejí a jsou pochopitelně naštvané a toho hrdinu jsou schopné napadnout.“
Lidé často volají na pomoc hasiče. Podle mluvčí Zdeňky Štrauchové si neuvědomují, že hasiči nemají na likvidaci hmyzu potřebné vybavení:
„Hasiče není možné volat vždy a všude. V podstatě nedisponujeme žádnými jedy nebo nějakými speciálními prostředky jako třeba firmy, které mají deratizaci a dezinsekci na starosti.“
Odborníci jsou na boj s hmyzem připravení. Používají speciální přípravky. Novinkou je dotykový jed ve formě prášku, jeho účinky popisuje Petr Dvořák:
„Sršně, které dostanou plnou dávku, jsou téměř okamžitě mrtvé. Ty, které se dotknou méně, tak tam to trvá desítky vteřin i několik minut.“
Alergická reakce
Včely, vosy a také sršně můžou kohokoli z nás pobodat. Ne vždy je ale nutný lékařský zásah. Záchranku by si měl zavolat podle lékaře Rudolfa Šumaje každý, kdo má neobvyklou alergickou reakci nebo při pobodání do krku a obličejové části hlavy.
„Ten otok může být vážný a může způsobit udušení. V tom případě volání záchranky na místě je. Jedna sršeň u dospělého člověka by neměla napáchat velkou škodu. Nicméně, když je pobodání více jedinci, a to se týká i včel a vos, tak samozřejmě zavolat pomoc,“ říká Šumaj.
Sršeň je podle deratizéra Petra Dvořáka mírumilovné zvíře. Nikdy na člověka nesedá a bodne, jen když se brání. Lidé by se tak s nimi měli naučit žít, jen pokud to trochu jde.
