Srovnávací neuroanatomická studie konečně objasnila, proč se šimpanzi chovají agresivně, zatímco bonobové jsou přímo ukázkovým příkladem sociální tolerance.

Tento článek je více než rok starý.

14:00 7. dubna 2011 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Šimpanzi (Pan troglodytes) a bonobové (Pan paniscus) jsou nejbližší příbuzní člověka, se kterým sdíleli společné předky ještě před 6 miliony let. K oddělení šimpanzů a bonobů došlo relativně nedávno – teprve před 1 až 2 miliony let. Přesto se oba druhy zásadně liší svým sociálním chováním. Ve srovnání se šimpanzi jsou bonobové úzkostnější, méně agresivní, tolerantnější a snad i empatičtější. Patriarchálně založení šimpanzi řeší vzájemné konflikty agresí, zatímco „hipíci“ bonobové budou napětí uvolňovat prostřednictvím sexu nebo hry. Oba druhy tak nastavují zrcadlo určitým aspektům lidské společnosti.

Američtí neurologové provedli srovnávací neuroanatomickou studii mozků šimpanzů a bonobů. Neinvazivními zobrazovacími metodami zjistili, že bonobové mají vyvinutější části mozku, které jsou spojovány s emocemi, empatií a kontrolou agresivních impulzů. Mezi ně patří především amygdala. Významný je také objev, který dokazuje, že šimpanzi mají naopak lépe vyvinutý systém pro zpracování vizuálních informací. Předchozí studie naznačily jeho důležitost pro užívání nástrojů. A jak se zdá, právě v tom šimpanzi vynikají nad svými mírumilovnějšími příbuznými bonoby.

Zdroj: ScienceDaily, Social Cognitive and Affective Neuroscience

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít