Červi kostižerky: současníci dinosaurů?

Bizarní červi z velrybích kostí mohli vzniknout už dávno předtím, než se objevili první prakytovci.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Osedax frankpressi | Foto: Greg Rouse

V roce 2004 objevili vědci prazvláštní druh mořských červů, který se vyskytuje na velrybích kostrách. Červi dostali jméno kostižerky (Osedax) a vědci je zařadili mezi mnohoštětinaté kroužkovce z čeledi Siboglinidae. Jsou jedněmi z mála živočichů, kteří v dospělosti zcela postrádají ústní otvor, střeva a řitní otvor. Místo toho vlastní jakýsi "kořenový systém", který obsahuje velké množství symbiotických bakterií. Červ svými "kořeny" prorůstá do kostí a bakterie mu pomáhají trávit tuk, který v kostech zůstává celá staletí potom, co velryba uhynula. Ani rozmnožování těchto bizarních červů není zcela konvenční: hejna trpasličích samečků žijí uvnitř těla o mnoho věší samičky.

Američtí biologové studovali evoluci kostižerek sledováním dvou mitochondriálních a tří jaderných genů. Vysledovali 17 evolučních linií, ale jednoznačně říct, kdy přesně se kostižerky oddělily od svých příbuzných, zatím nedokážou. Evoluční věk organismů se určuje s pomocí takzvaných molekulárních hodin, které jsou založeny na hromadění mutací v čase. Problém je, že u mořských bezobratlých se molekulární hodiny kalibrují v závislosti na hloubce, ve které se živočich vyskytuje. Kostižerky žijí v hloubkách od 30 do 3000 metrů, což znamená, že pro ně mohou platit dva evoluční scénáře.

Rychlejší, typický pro bezobratlé živočichy z mělčích oceánů, by ukazoval, že kostižerky vznikly asi před 45 miliony let - tedy v době, kdy se objevili první prakytovci (Archaeoceti). Pomalejší scénář, se kterým se počítá u hlubokomořských druhů, by znamenal, že kostižerky jsou ještě starší. Podle něj se oddělily už během období křídy, kdy souši vládli dinosauři a mořím obrovští ještěři. Autoři studie, kterou zveřejnil časopis BMC Biology, jsou přesvědčeni, že skutečný věk kostižerek může objasnit zkoumání kostí křídových mořských plazů. "Kořeny" červů by na nich pravděpodobně zanechaly stopy, které budou patrné i na fosilním záznamu.

Martina Otčenášková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme