Češi se učí kompostovat. Pomáhají i žížaly
Kompost má většina lidí spojený se zahrádkou, kompostovat ale mohou i ti, co ji nemají. Je to poměrně jednoduchá příležitost, jak se zbavit velké části domácího bioodpadu. Mimo klasického kompostování se velké oblibě v poslední době těší takzvané vermikompostéry, jednoduchá zařízení, kde různé zbytky rostlinného původu likvidují žížaly.
„Do kompostérů se mohou dávat veškeré rostlinné zbytky, neměly by se tam ale objevit zbytky potravin typu vajíček, masa, těstovin. Do kompostéru je vhodné umísťovat odpad ze zahrádky, posečenou trávu, listí,“ říká Monika Mazalová z Přírodovědecké fakulty v Olomouci.
Mezi další zásady patří hlídat správný poměr dusíku a uhlíku. Laicky řečeno zelených a hnědých součástí kompostu.
Pokud máte kompostér se žížalami, pak by jste je neměli překrmovat a nedávat jim například citrusy, a také dobře vybrat místo, kam ho postavíte.
V České republice se malým domácím kompostérům začíná docela dobře dařit, ve Velké Británii jsou ale už dál.
„Mají takovou speciální mašinu. Je to v podstatě velká plechová nádoba, do které se hází bioodpad. Jsou v ní takové lopaty, které odpad posouvají. Je tam také velká teplota, takže bioodpad trochu nakvasí a během 14 dnů z toho vypadne skoro kompost,“ vysvětluje Kristýna Řešátková z obecně prospěšné společnosti Kokoza.
„Je to praktické, protože je to zavřené. Není to proto tolik cítit, jako klasická kompostárna,“ doplňuje její kolegyně Lucie Lankašová.
Ta má malý vermikompostér plný žížal u sebe doma, a za osm měsíců se jí podařilo zpracovat zbytky z domácnosti na kompost, který využívá především jako hnojivo pro rostliny.
