Český vědec získal prestižní ocenění za výzkum rostlinného hormonu auxinu
Teprve 39letý český vědec Jiří Friml si získal mezinárodní renomé výzkumem rostlinného hormonu auxinu, který zodpovídá za růst a tvar rostlin. Za svou práci byl nyní vyznamenán Zlatou medailí Evropské organizace molekulární biologie. Toto nejvyšší evropské ocenění každý rok dostává jediný vědec v oboru biologie.
Jiří Friml působí na vědeckých pracovištích v belgickém Gentu a vede výzkumnou skupinu (Vývojové a buněčné biologie rostlin) ve Středoevropském technologickém institutu CEITEC. Výsledky jeho bádání otiskl i uznávaný časopis Nature.
Získané vyznamenání je pro něj především povzbuzením do další práce. „Těší mě, že mě ocenili kolegové z oboru. Organizace EMBO, která ceny uděluje, sdružuje nejvýznamnější biology z celé Evropy,“ říká Jiří Friml.
Friml se svým týmem zjistil, že všechny aspekty rostlinného růstu závisí na jediném mechanismu, a tím je právě hormon auxin. „Na rostlině vidíte spoustu různých orgánů – listy, květy, kořeny. A všechny růsty těchto orgánů začínají tak, že hormon auxin dá buňkám signál, jak je vytvořit.“
Hostem Ozvěn dne byl vědec Jiří Friml, který získal prestižní evropské ocenění za svůj výzkum rostlinného hormonu auxinu
Základní vzhled rostliny, tedy to, co odlišuje třeba kukuřici od jabloně, hormon neovlivní, to je již předdefinováno geneticky. Zodpovídá však za adaptaci rostliny na změny vnějšího prostředí.
„Když se rostlině něco stane, nemůže utéct. Musí všem vnějším vlivům – třeba okousání zvěří či zimě – přizpůsobit svůj vývoj, zregenerovat se. A za podobu adaptace, třeba tím, jak rostlina poroste, jak se bude větvit či jaké bude mít plody, stojí právě auxin,“ vysvětluje vědec.
Vysvětlit laicky fungování hormonu v těle rostliny je podle Frimla velmi složité. „Studovali jsme skupinu bílkovin, které tvoří jakési potrubí, jímž auxin ‚doteče‘ na místa, kde je zrovna potřeba. Rostliny samozřejmě nemají krevní oběh jako zvířata, transport signálů je daleko problematičtější,“ popisuje Friml a doplňuje:
„Vnější vlivy jako světlo nebo třeba tíže ovlivňují tok tohoto signálního hormonu, který rozhodne, jaký orgán, kde, jak často se vytvoří – a tedy i to, jak bude rostlina vypadat.“
