Chovatelské úspěchy českých zoo
Rok 2011 přinesl hned několik chovatelských úspěchů českých zoologických zahrad. Například první úspěšný odchov sloního mláděte v ostravské ZOO nebo přestěhování prvorozené pražské gorily Moji do Španělska.
Ostravské slonici Rashmi fandí tisíce lidí. Jako správná celebrita má vlastní facebookovou stránku, nafotila kalendář, neustále na ni míří kamery a minimálně na severu Moravy kouká z řady billboardů. Narodila se v dubnu a od té doby přivedla do ostravské zoo spoustu lidí. Však taky zahrada letos hlásí rekordní návštěvnost.
Letošní patrně nejslavnější přírůstek v českých zoologických zahradách - ostravské slůně. Podrobnosti od redaktorky Silvie Mikulcové.
‘Tady bydlí jediné české slůně‘. Upozorňuje hned u brány zoo velká cedule. I když se v Ostravě letos narodila celá řada vzácných mláďat, Rashmi je jednička, ví se o ní i za hranicemi.
"Samozřejmě jsme měli obavy, jak to všechno dopadne, protože jsme měli zkušenosti s malým samečkem, se kterým jsme měli opravdu velké problémy. Překvapila nás ale velice mile nejen slonička, ale i její máma Johti, která je skvělou mámou a dělá radost nám všem,“ říká za zoo Šárka Kalousková.
A jak dodává sloní asistentka Dana Škorňáková, Rasmi sebe i lidi baví řadou rozpustilých kousků: „Její nejoblíbenější lumpárnou je honit cokoli, co se hýbe, ujídat mámě zeleninu a samozřejmě zkouší něco i na ošetřovatele, občas i kopne. Ale už ví, co je to háček, kterým se sloni ovládají a už ho respektuje.“
I když je Rasmi vlastně ještě batole, tak už teď váží asi 400 kilo.
Někdejší hvězda pražské zoo gorila Moja si zvyká ve Španělsku
Gorila Moja, první gorilí mládě, které se v Česku podařilo odchovat, dosáhla sedmi let věku. 29. listopadu se s velkou slávou přestěhovala do Španělska, aby tam mohla mít své vlastní mládě. Samotné Moje se od počátku dařilo dobře. Pražská tlupa však její odchod zvládala s obtížemi.
Výjimečný byl i Mojin odlet - leteckým speciálem a s tiskovou konferencí. Den jejího odletu přitom nezačal nejlépe. Vystresovanou gorilu se nedařilo uspat a všichni v čele s veterinářem Romanem Vodičkou se pořádně zapotili.
„Pokud to zvíře neuspíte a neuspíte ho dobře, šel by ten transport takzvaně do kopru. A my jsme nebyli od toho daleko. Dal jsem si hranici, že půjdu jen po tento limit. Kdybych se k němu dostal a musel bych ho překročit a věděl bych, že riskuji zdraví zvířete, tak bychom nikam neletěli,“ vysvětlil.
Moja si nakonec dala říct. Ošetřovatelé ji nakonec naložili do speciálního přepravního boxu a pak do letadla. Cílem bylo severní Španělsko. Večer se dočkala, po celodenním cestování z boxu doslova vystřelila.
„Je přesně 19:53 a Moja nečekala ani vteřinu, jakmile jsme zvedli mříž, okamžitě vyběhla do vnitřního boxu, ještě není v expozici. A tam už jsou u ní chovatelé Martin a Šárka, kteří ji dávají první odměnu,“ popisuje první chvíle kurátor savců pražské zoo Pavel Brandl.
Přestěhování prvorozené pražské gorily Moji do Španělska sledoval reportérka Lucie Husárová.
I ředitel zoo Praha Miroslav Bobek byl při odletu ze Španělska spokojený: „Mě zaujalo hlavně to, že když Moja vyšla z transportního boxu do karanténního prostoru, tak na mě působila klidně a relativně sebejistě. Vlastně začala prozkoumávat a vzápětí se začala seznamovat s cabarcenskými gorilami.“
Moja si vedla dobře i nadále. Spojování s cabarcenskou skupinou, kterou tvoří dvě samice a samec Niky, proběhlo nad očekávání dobře.
Pražská skupina si však na odchod Moji musela zvykat. Zhruba po týdnu se ale situace začala vylepšovat. „Hodně těžce to nesli Šinda s Richardem. Nejvíc Richard, který nežral dva nebo tři dny a podstatně zhubnul, asi 8 až 10 kilo. Teď už ale začíná žrát, začíná se z toho dostávat. Situace má tendenci se zlepšovat, takže dobrý,“ dodal otpimisticky ošetřovatel Martin Vojáček.
