Chybějící pterosaurus
Výzkumníci z Leicesterské univerzity spolu s čínskými kolegy popsali zcela nový typ pterosaura, který vypovídá o velmi neobvyklém způsobu evoluce.
Pterosauři či ptakoještěři dominovali obloze v době před 220 až 65 miliony let. Vědci zatím identifikovali dvě jejich hlavní skupiny. První z nich zahrnuje primitivní formy s dlouhým ocasem, zatímco druhá představuje pokročilejší typy s krátkým ocasem. Právě mezi těmito "moderními" pterosaury najdeme gigantická stvoření s rozpětím křídel menšího letadla. Obě skupiny odděluje evoluční mezera, o které paleontologové vědí už od dob Charlese Darwina, ale zatím ji neměli čím naplnit.
Ve skalách severovýchodní Číny bylo objeveno víc než 26 koster pterosaura, který žil asi před 160 miliony let. Ještěr, který dostal jméno Darwinopterus, měl dlouhé čelisti, špičaté zuby a flexibilní dlouhý krk. Vědci se proto domnívají, že lovil podobně jako sokolovití ptáci a shora přepadal jiné pterosaury nebo primitivní savce a dinosaury, kteří klouzavým letem plachtili mezi větvemi.
Paleontologové předpokládali, že chybějící článek mezi oběma vývojovými skupinami pterosaurů bude mít mírně prodloužený ocas a jeho anatomie bude celkově někde "v půli cesty". Darwinopterus jim ale přichystal překvapení - jeho hlava a krk se podobá pokročilým pterosaurům, zatímco zbytek těla a dlouhý ocas připomíná primitivní formy. Darwinopterus je proto bizarní kombinací pokročilých a primitivních prvků, říkají vědci.
Jeho evoluce zřejmě proběhla velmi rychle a ne zcela obvyklým způsobem. Namísto změn jednotlivých prvků, jako je kupříkladu tvar zobáku nebo typ zubů, se u Darwinoptera měnily větší celky (moduly), například hlava a krk. Autoři studie jej proto považují za příklad takzvané modulární evoluce, kterou někteří vědci považují za kontroverzní.
