Z krys se nestali škůdci člověka jednorázově. Podle nové studie k tomu došlo nejméně čtyřikrát na oddělených místech světa.

12:00 21. listopadu 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Krysa obecná (Rattus rattus) pochází z Asie. Rozšířila se však po celém světě a stala se jedním z nejvýznamnějších zemědělských škůdců a přenašečů infekčních onemocnění. K nim patří i mor, který ve středověku zdevastoval většinu Evropy. Mezinárodnímu týmu vědců se nyní podařilo prozkoumat evoluční minulost krys, analyzovali mitochondriální DNA krys ze 76 míst ve 32 zemích světa.

Výsledky odhalily, že světová populace krys obecných není uniformní, ale rozpadá se do čtyř různých linií. Pocházejí z jižní Asie, Himálají, jižní Indočíny a oblasti, která zahrnuje severní Indočínu a východní Asii. Jednotlivé linie se od sebe oddělily asi před jedním milionem let − tedy dávno předtím, než se na scéně objevil člověk a napomohl šíření hlodavců. To mimo jiné znamená, že krysy se během své evoluce nejméně čtyřikrát nezávisle naučily žít po boku člověka. Tento objev může mít velmi praktický dopad. Není totiž vyloučené, že krysy z různých linií budou odlišně reagovat na jedy používané k hubení hlodavců.

Zdroj: PLoS ONE

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít